Neplaťte dodavatelům energií víc, než musíte. Online kalkulačka ukáže, jak si správně nastavit výši měsíčních záloh
Řada lidí nemá představu o tom, v jaké výši by měly být jejich měsíční zálohy na energie. Obzvlášť v případě, kdy se přestěhujete do nového bytu nebo domu, může být obtížné odhadnout, kolik za elektřinu či plyn skutečně zaplatíte. Komplikací pak mohou být jak příliš nízké, tak i příliš vysoké zálohy.
V případě příliš nízkých záloh vás totiž může čekat nepříjemný nedoplatek, se kterým navíc někteří lidé vůbec nepočítají. Na druhou stranu, pokud si nastavíte zbytečně vysoké platby, posíláte dodavateli každý měsíc peníze, které byste mohli využít v rámci vlastního rozpočtu. Jak si tedy tuto pravidelnou platbu nastavit skutečně efektivně?
Vysoké zálohy nejsou výhodnější volbou
Mohlo by se zdát, že je lepší zálohy na energie nastavit raději vyšší a případně se pak každoročně těšit z přeplatku. Energetický regulační úřad ale upozorňuje, že příliš vysoké zálohy nejsou vhodné. „Systematickými přeplatky dodavatele ‚úvěrujeme‘, navíc může dojít k problémům s vracením přeplatků. Ať už v případě, že náš dodavatel náhle ukončí činnost, tak tehdy, pokud přeplatky odmítne uhradit,“ uvádí ERÚ na svém webu.
Představme si například domácnost, která platí měsíční zálohy ve výši 4 000 Kč. Její skutečné roční náklady na energie však dosahují pouze 36 000 Kč. V takovém případě domácnosti za rok vznikne přeplatek 12 000 Kč. Tyto peníze sice může po vyúčtování získat zpět, po celý rok je však nemá k dispozici.
Podle Energetického regulačního úřadu by výše záloh měla odpovídat důvodně předpokládané spotřebě a sjednaným cenám energií.
Jak správně vypočítat ideální výši měsíční zálohy
Při stanovování ideální výše měsíční zálohy je vhodné vycházet především z předpokládané roční spotřeby elektřiny nebo plynu a aktuální ceny podle smlouvy s dodavatelem. Nejjednodušším vodítkem je poslední roční vyúčtování, na kterém domácnost najde informace o spotřebě i celkových nákladech. Je však potřeba zohlednit případné změny cen nebo spotřeby, například po pořízení nových spotřebičů či změně způsobu vytápění.
Pokud domácnost očekává roční náklady na elektřinu ve výši 30 000 Kč, odpovídá tomu měsíční záloha 2 500 Kč při dvanácti stejně vysokých platbách. Vzorec výpočtu je následovný: měsíční záloha = odhadované roční náklady na energie / 12.
KALKULACKA-MESICNI-ZALOHY
Výši záloh si zkontrolujte
To, zda jsou vaše zálohy nastaveny správně, si můžete ověřit také díky vyúčtování, které vám dodavatel energií zasílá. Zde najděte celkovou spotřebu měřenou v MWh a vynásobte ji cenou jedné megawatthodiny, kterou určuje vaše smlouva.
Dejte si ale pozor na to, s jakou cenou budete pracovat. Mělo by se vždy jednat o celkovou cenu, tedy cenu včetně regulované ceny za distribuci, příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, daní a podobně. Náklady, které takto vypočítáte, vydělte počtem měsíců zúčtovacího období (typicky 12 měsíců).
Správně nastavenou zálohu poznáte podle toho, že bude shodná nebo o něco nižší než takto vypočtená částka. Karolína Valouchová ze spotřebitelské organizace dTest radí: „Pokud jsou zálohy výrazně vyšší nebo nižší, doporučujeme reklamovat nastavenou výši u dodavatele.“
I když máte na faktuře přeplatek, mohou se zálohy zvýšit a naopak
Je rovněž třeba upozornit, že výše přeplatku nebo nedoplatku na posledním vyúčtování nemusí automaticky rozhodovat o tom, zda budete platit nižší nebo vyšší měsíční zálohy. Dodavatelé energií totiž při stanovení nových záloh vycházejí z očekávané spotřeby a ceny energií pro další zúčtovací období.
Představte si třeba tento modelový příklad. Domácnost dosud platila zálohy ve výši 3 000 Kč měsíčně. Její skutečné roční náklady ale činily 30 000 Kč, a vznikl tak přeplatek ve výši 6 000 Kč. Pokud mezitím výrazně vzrostla cena elektřiny a očekávané roční náklady nyní dosahují 40 000 Kč, bude tomu odpovídat nová měsíční záloha ve výši zhruba 3 333 Kč.





Sledovat v Google Zprávách
















































