Nechala jsem si od odborníka nainstalovat podlahové topení, za měsíc mi popraskaly stěny. Prý je to normální a nemůže za to

Jednu z těch hlavních představuje instalace, která může být ve srovnání s mnoha jinými topnými systémy velmi náročná. Pokud se při ní technik dopustí určitých chyb, může dojít ke vzniku škod, jejichž oprava je pak značně nákladná. Mezi nejčastější komplikace se řadí praskliny ve stěnách, nicméně můžete se setkat i s jinými poměrně závažnými problémy. 

S instalací podlahového topení se pojí nemalá rizika 

Instalace podlahového topení může být velmi komplikovaná, což se týká především teplovodního vytápění. Rozvod potrubí totiž vyžaduje rozsáhlou úpravu povrchů. Tento druh vytápění navíc navyšuje skladbu podlahy. Jednoduchá každopádně není ani instalace elektrického podlahového topného systému. 

Než dojde k samotné instalaci podlahového topení, odborník by proto měl promyslet a důkladně naplánovat vedení topných okruhů. Kromě toho by měl dodržovat bezpečnostní opatření či topné protokoly, zvolit správné materiály a u novostaveb brát v potaz rovněž další specifické požadavky. 

Pokud tak neučiní, výsledkem mohou být popraskané stěny či jiné komplikace. 

„V průběhu minulého roku jsem si nechala od odborníka nainstalovat podlahové topení. Po odevzdání prací vypadalo vše v naprostém pořádku, přibližně po měsíci mně ovšem popraskaly všechny stěny,“ svěřila se čtenářka, která si přála zůstat v anonymitě.

Odborník na to údajně zareagoval tím, že se jedná o běžný jev a není to jeho chyba. Toto tvrzení je však s nejvyšší pravděpodobností daleko od pravdy, protože pokud technik provede instalaci správně, žádné komplikace by se vyskytnout neměly. 

Je tedy velmi pravděpodobné, že došlo k některé z následujících chyb. 

Nedostatečná doba „zrání“ konstrukce 

Za rozvojem prasklin velmi často stojí rychlé vysychání stavebních materiálů, ke kterému může dojít po spuštění topného systému.

Problém spočívá v tom, že prakticky každá nová konstrukce obsahuje zvýšenou míru takzvané technologické vlhkosti. Ta se zde vyskytuje z toho důvodu, že většina stavebních procesů využívá vodu jako reakční složku pro chemické procesy nebo hydratační složku pro lepší zpracovatelnost materiálů. 

Právě proto by podle technických doporučení měl cementový potěr „zrát“ alespoň po dobu 21 až 28 dnů. Jestliže tato doba není dodržena a podlahové topení je spuštěno příliš brzy, může začít nahromaděnou vlhkost odpařovat. V důsledku toho dochází ke smršťování stavební konstrukce, s čímž se pojí i zvýšené riziko vzniku prasklin. 

Nové konstrukce obsahují vyšší množství technologické vlhkosti. , ...

Rozpínání a pohyb materiálů 

Dalším problémem může být dilatace a pohyb materiálů. Není žádným tajemstvím, že konstrukce reagují na změnu teploty či míry vlhkosti rozpínáním nebo naopak smršťováním. 

Podlahové topení samozřejmě může výrazně zvyšovat teplotu, což dilataci podporuje. 

Jestliže nejsou správně provedené dilatační spáry nebo okrajové dilatační pásky, může dojít k praskání konstrukce. 

Nedodržování topného protokolu 

Naprosto klíčové by mělo být dodržování topného protokolu a norem, z nichž za zmínku stojí především EN 1264.

„Řada těchto norem uvádí pokyny pro zabudované velkoplošné otopné a chladicí soustavy instalované v obytných i nebytových budovách (např. v kancelářských, veřejných, komerčních a průmyslových budovách) a zaměřuje se na soustavy instalované za účelem zajištění tepelné pohody. Rovněž uvádí pokyny pro otopné a chladicí soustavy pracující s vodou, zabudované do povrchů, které jsou součástí obálky místnosti, která má být vytápěna nebo chlazena.“

Důležité je především dodržovat postupné zvyšování teploty. Ta by měla být zejména krátce po instalaci zvyšována maximálně o cca 5 °C denně. V opačném případě hrozí poškození systému. 

Podlahové topení by mělo být zahříváno postupně. , ...

Sedání stavby: Hrozba, se kterou je nutné počítat u novostaveb 

Pokud jde výhradně o novostavby, u nich je třeba počítat s tím, že se po dostavění pomalu usazují. Toto usazování může zabrat několik měsíců, v některých případech dokonce i let. 

Podlahová topení mohou usazování nepřirozeně urychlit, což může vést k rozvoji nevzhledných prasklin. 

Nesprávná konstrukce podlahy

Problémem může být rovněž nesprávná montáž podlahy. Technici by měli dbát na tloušťku potěru a jeho složení, správné využití výztuží a rovnoměrné rozmístění potrubí. 

Jestliže je tato činnost provedena nesprávně, důsledkem mohou být znovu praskliny. 

Na závěr by se slušelo dodat, že praskliny jsou zpravidla pouze povrchové a nehrozí žádná rizika. Někdy se však mohou objevit i větší trhliny – pokud dosahují více než dvou milimetrů, je třeba zpozornět. V některých případech mohou dosáhnout až jednoho centimetru, což již představuje nemalé riziko.