Za jak dlouho můžeme bezpečně jíst koupené ovoce ze supermarketu? Postřik proti pesticidům je ten nejmenší problém

Každé chemicky ošetřené ovoce obsahuje zbytky pesticidů, avšak ne každé je stejně nebezpečné. Podle americké organizace Environmental Working Group si máme dávat pozor především na ovoce se slabou slupkou, jako jsou například jablka. Naopak pomeranče, banány a další ovoce, které příroda vybavila silnou slupkou, jsou bezpečné. 

Zdraví nebezpečný koktejl

Postřik používaný k ošetření ovoce obsahuje několik druhů pesticidů. Pokud se nám nepodaří je odstranit, dodáme svému tělu spolu s vitamíny a vlákninou i tyto zdraví škodlivé látky. Každý pesticid má jiné složení a v našem těle proto škodí jiným způsobem. Odborníci z mezinárodní organizace Pesticide Action Network (PAN) hovoří o takzvaném koktejlovém efektu. 

Ovoce obvykle rychle opláchneme pod tekoucí vodou a tím ho považujeme za čisté. Vědci z Massachusettské univerzity nás však vyvedli z omylu. Koupili tři bio jablka a ošetřili je dvěma typy běžných pesticidů. Následně se je pokusili odstranit třemi různými postupy: mytím pod tekoucí vodou, oplachováním roztokem chloru a oplachováním roztokem jedlé sody. Výsledek svého výzkumu zveřejnili na webu America’s Test Kitchen.

Jaký je výsledek?

Voda se ukázala jako naprosto neúčinná. Roztok chloru odstranil pouze část zbytků postřiku. Jako nejúčinnější se ukázala jedlá soda. Po minutě namáčení jablka v roztoku sody, tvořeném 1 čajovou lžičkou sody, smíchanou s 500 ml vody, byla většina zbytků postřiku odstraněna.

Schopnost jedlé sody odstranit zbytky postřiků se skrývá v její zásaditosti, díky níž rozkládá některé chemické látky. Čím déle je ovoce namočeno v roztoku jedlé sody, tím větší množství zbytků postřiku je odstraněno. Jablka, hrušky lze namočit do tohoto roztoku i na čtvrt hodiny. Pokud to však uděláte s měkkým, drobným ovocem, jako jsou například borůvky, jahody, maliny, stane se z něho odpudivá kašovitá hmota.

Osahaváním ovoce může dojít k přenosu bakterií. , ...

Zbytky postřiku nejsou jediným rizikem, které může po určitě době poškodit naše zdraví. V supermarketech lidé běžně sahají na ovoce, ohmatávají je a potom ho odloží stranou. Osahávání ovoce mnoha lidmi zvyšuje přenos bakterií a virů, které mohou způsobit trávicí potíže.

Někteří lidé se ve snaze šetřit přírodu, vyhýbají igelitovým sáčkům i taškám. Ovoce dávají rovnou do svých látkových tašek. Podle studie Arizonské univerzity tyto tašky bývají prostředím, ve kterém se výtečně daří mnoha bakteriím.

Neviditelná špína

Nedávno postříkané ovoce v supermarketech vypadá dokonale čisté a čerstvé. Nikde ani stopy po tom, že leželo na dodávkách a na podlahách skladů. Postřik vodou vytvořil vlhké prostředí, ve kterém prosperují bakterie. I na ně platí roztok jedlé sody.

Při bližším pohledu si nelze nevšimnout trhlinek na slupce nebo míst, na kterých je ovoce otlačené. Taková místa mají rády bakterie i plísně. 

Nahnilé ovoce patří do odpadkového koše. , ...

I trocha plísně uškodí

Potravinami se nemá plýtvat. Mnozí lidé se řídí touto zásadou a nevyhodí ani nahnilé ovoce. Vykrojí je a dají je například do závinu. Před tím varuje Vladimír Ostrý z brněnského Centra hygieny potravinových řetězců: „V žádném případě ani nekupujte ovoce se sníženou cenou, které je plesnivé, nahnilé, a takové ovoce ani nevykrajujte.“

Podle něho je plísní zasaženo celé ovoce. Nahnilá část ovoce je pouze viditelná část plísně. Pokud se ovoce dotýkalo dalších kusů, mohla plíseň zasáhnout i je. Její škodlivost spočívá především v tvorbě jedovatých látek, které vylučuje do napadeného ovoce. Var zničí pouze plíseň. Nahnilé ovoce proto patří do odpadkového koše, ne do závinu. Jíst nahnilé, vykrojené ovoce, znamená vykoledovat si časem různé zdravotní problémy.