Veřejná databáze ženatých mužů a násilníků by podle odborníků vyřešila podvody v seznamovacích aplikacích. Některé státy už řeší její zavedení

Statistiky jsou neúprosné a počty obětí romantických podvodů nebo online obtěžování neustále rostou. Zavedení veřejných nebo státních registrů by mohlo odhalit nejen kriminální minulost, ale v případě nejnovějších iniciativ z Ruska dokonce i aktuální rodinný stav uživatelů. Zatímco některé západní země provozují systémy varování před násilníky, ruské návrhy míří k plošné státní kontrole nad uživateli seznamek s cílem radikálně eliminovat podvodníky. Kde je ale hranice mezi zájmem o ochranu uživatelů a dalším sbíráním dat o lidech?

Anonymita je docela drahá

Seznamovací aplikace transformovaly způsob, jakým lidé navazují vztahy, ale daň za tuto digitalizaci je docela velká. Kromě psychologické újmy z podvedení představují falešné či anonymní profily také obrovské finanční riziko. Podle zprávy amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), kterou v dubnu 2025 publikovalo centrum IC3, dosáhly celkové ztráty z internetové kriminality za rok 2024 v USA rekordních 16,6 miliardy dolarů.

Právě značný podíl na těchto gigantických ztrátách mají také romantické a sňatkové podvody, u nichž oběti v USA nahlásily za pouhý jeden rok ztráty přesahující 672 milionů dolarů. Skutečné ztráty přitom mohou být ještě výrazně vyšší. Řada obětí se bojí podvod nebo problém nahlásit, a to třeba kvůli studu nebo obavám z pomsty. Pod­vodníci běžně používají fiktivní identity, zatajují svůj rodinný stav, manipulují svými oběťmi a zneužívají toho, že na běžných komerčních seznamkách nemusí prokazovat svou totožnost ani svou trestní minulost. Odborníci varují, že právě neregulované zakládání profilů vytváří prostor pro online kriminalitu.

Lidé tráví na seznamovacích aplikacích i několik hodin denně. , ...

Registr ženatých mužů

V Rusku se objevila myšlenka státní seznamky a registru ženatých mužů. S takovým návrhem přišli členové ruského ortodoxně-konzervativního hnutí „Sorok sorokov“. Vytvořil by se veřejný registr ženatých mužů a podle tohoto návrhu by to mělo přinést automaticky a takřka okamžitě pokles podvodů ze strany mužů na online seznamkách. Podle návrhu by mělo dojít ke skokovému zvýšení bezpečnosti na seznamkách, protože databáze by obsahovala údaje o aktuálním rodinném stavu ruských občanů včetně výpisu jejich trestní minulosti.

Základem je myšlenka, že velké procento mužů na seznamovacích platformách tají své manželství, což vede nejen k finančním podvodům, ale i k nárůstu počtu podvedených matek samoživitelek. Iniciativa slibuje naprostou transparentnost, protože čestný muž přece nemá co tajit, jak zmiňují členové hnutí. Jakmile zpráva proběhla hlavními médii, vzbudila rozsáhlou diskusi a představitelé pak sami takovou iniciativu mírnili s tím, že šlo pouze o nápad. Propojení seznamky a státní evidence obyvatel by dávalo smysl i podle poslance ruské Státní dumy Vitalije Milonova.

Jak se k problému staví západní Evropa

Státy západní Evropy si uvědomují rizika online seznamování, ale chtějí jít spíše cestou minimalizace fyzického rizika. Ve Velké Británii od roku 2014 funguje systém, který umožňuje „ptát se“. V praxi se mohou obrátit na policii se žádostí o oficiální sdělení, zda má dotyčný historii domácího násilí, o níž je možné žadatele v souladu s pravidly systému informovat.

Celkový postoj k online seznamkám ale není jednotný ani v Evropské unii. Aktivisté a ochránci obětí tvrdí, že právo na bezpečnost musí v digitálním věku převýšit právo na soukromí potenciálně rizikových osob, jenže na druhou stranu stát nesmí veřejně sdílet citlivé osobní údaje, jako je rodinný stav nebo kompletní rejstřík trestů, bez nezbytného a oprávněného právního základu.

Technologičtí odborníci a právníci proto diskutují o několika možnostech, jak podvody na seznamovacích aplikacích výrazně omezit. Vedle registrů, které by umožnily ověřit například rodinný stav či násilnou minulost uživatele, připadá v úvahu také povinné ověřování totožnosti. Provozovatelé seznamek by například mohli mít povinnost ověřit každý nový profil prostřednictvím certifikované digitální identity. V Česku by k tomu mohlo sloužit například BankID. Uživatel by tak byl v případě podezření na podvod pro příslušné orgány dohledatelný, aniž by jeho osobní údaje musely být veřejně dostupné.