Letos už se nekupují adventní kalendáře. Vrací se zpět tradice našich babiček
Česká města rozjasnila malebná světelná výzdoba, která vytváří příjemnou atmosféru. V domácnostech se již objevily adventní věnce, na které budou postupem času přibývat nové a nové plamínky. Advent je zkrátka v plném proudu.
K tomuto období neodmyslitelně patří různé adventní kalendáře, z nichž nejtradičnější a nejoblíbenější jsou již po dlouhé roky ty čokoládové. Doba nicméně prochází neustálou obměnou. Například nyní se Českou republikou i některými jinými státy šíří trend, kdy se mnohé rodiny vracejí zpět k tradicím, které se málem navždy ztratily ve spletitých sítích časů minulých. Tradiční čokoládové kalendáře se čtyřiadvaceti okénky tak již nemusíte v některých domácnostech vůbec najít.
Tištěné adventní kalendáře se objevily až na začátku 20. století
Ačkoliv si dnes bez tištěných adventních kalendářů mnohé děti nedokážou představit předvánoční a vánoční období, nejedná se o tradici, která by za sebou měla stovky let existence.
První kalednáře se začaly v obchodech objevovat až po roce 1900. Zpočátku se jednalo o čtyřiadvacet obrázků, které bylo možné přilepit na kus kartonu. S tímto nápadem přišel Gerhard Lang, který spolupracoval s tiskařem Reichholdem. O pár let později stejného podnikatele napadlo vyrobit adventní kalendáře, které disponovaly otvíracími dvířky, jejichž popularita přetrvala do dnešního dne.
Vánoční kalendáře se v dnešní podobě začaly vyrábět na začátku 20. století.
, ...
Co bylo před tím?
Před vynálezem tištěných adventních kalendářů se rodiče i prarodiče snažili zabavit své děti, respektive vnoučata, jinými způsoby. Tím nejjednodušším a zřejmě nejstarším bylo malování čar na dveře, které se zpravidla provádělo křídou. Malé děti tímto způsobem zkrátka odpočítávaly, kdy jim Ježíšek přinese dárky.
Oblíbený byl rovněž zvyk, kdy děti postupně přidávaly malé kousky slámy nebo jiné přírodní materiály do prázdných jesliček, „aby Ježíšek neležel na tvrdém“.
Postupem času se nicméně začaly objevovat i jiné tradice, mezi které patřilo mimo jiné obdarovávání různými dobrotami. Bohatší rodiny si mohly dovolit udělat svým dětem radost různými druhy sladkostí, ty chudší často improvizovaly a dětem dávaly například oříšky, slaměné ozdoby, sušené ovoce nebo obrázky.
„Adventní skrývačky“: Stará tradice zažívá renesanci
Příslušníci některých rodin šli ještě dál a aby své potomky zabavili, rozhodli se jim veškeré dobroty schovávat po bytě nebo na chalupě. Malé děti tím pádem měly po celou dobu adventu o zábavu postaráno.
Právě tuto málo známou a téměř ztracenou tradici se mnoho rodičů snaží v dnešní době replikovat, případně jim slouží jako inspirace.
Pokud chcete podobnou „adventní skrývačku“ zorganizovat pro své děti též, rozhodně se nejedná o nic komplikovaného. Víceméně stačí pořídit různé sladkosti nebo drobné hračky. Populární je dnes i zdravé „mlsání“ (například sušené ovoce, různé druhy ořechů, zdravější verze cukroví z ovesných vloček apod.). Následně dané dobroty či hračky schovejte, kamkoliv uznáte za vhodné. Volte ovšem snadno přístupné „skrýše“, aby dětem nehrozilo poranění.
Schovat můžete například různé druhy sušeného ovoce.
, ...
Namísto předmětů pak můžete sáhnout rovněž po různých „poukázkách“ na zábavné aktivity s vánoční tematikou. Může se jednat napříkad o společné tvoření vánočních ozdob, pečení cukroví, zdobení stromečku, přípravu dětského adventního punče, bruslení, sledování pohádky, pouštění lodiček a mnoho dalších aktivit. Fantazii se meze nekladou.
Tímto způsobem můžete dětem výrazně zpříjemnit období adventu a zkrátit čekání na Ježíška.
