Okamura slíbil další rozdávání peněz: „Českým občanům budeme přidávat další peníze a přesto ušetříme 60 miliard“
Další peníze pro české občany a zároveň úspora 60 miliard korun. Takový příslib spojuje Tomio Okamura se svými plány týkajícími se hospodaření státu. Tento slib ovšem vzbuzuje otázky, jak chce vláda obě věci uskutečnit současně a které výdaje hodlá omezit.
Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura představil ambiciózní plán, který by měl přinést českým občanům další finanční podporu, a přitom zajistit výrazné úspory ve státním rozpočtu. Jenže právě ono spojení vyšších výdajů na podporu obyvatel s miliardovými úsporami však otevírá zásadní otázku: jak chce stát takový plán financovat?
Úspory plánované na rok 2028 spojuje Okamura s výdaji na obranu a zbrojení
Tomio Okamura při televizním rozhovoru znovu představil svou představu o státních financích. Českým občanům chce zajistit více peněz, současně však prosazuje úspory v řádu desítek miliard korun. Podle jeho vyjádření se mají plánované snížení rozpočtového schodku o 60 miliard korun týkat roku 2028 a nemají dopadnout na české občany. „Výdaje na zbrojení skutečně zvyšovat nechceme. A výdaje na obranu ano. Chceme moderní, akceschopnou českou armádu zaměřenou na ochranu našeho území a našich občanů,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima News.
SPD ve svých kampaních a videích slibuje, že přidá finanční prostředky českým rodinám, seniorům a pracujícím lidem. Tyto peníze chtějí získat mimo jiné i zrušením nebo omezením sociálních dávek pro uprchlíky (např. z Ukrajiny), zastavením peněz pro některé neziskové organizace nebo odmítnutím mezinárodních závazků a zelených evropských programů.
Rozhodující roli bude hrát konkrétní rozpočet
Okamura staví svůj plán na dvou slibech: občané mají dostat více peněz a stát má zároveň ušetřit desítky miliard korun. Konkrétně v rozhovoru řekl: „Já chci, aby ty peníze šly českým občanům, abychom zvýšili důchody víc, abychom zvýšili podporu rodinám s dětmi, zdravotně postiženým spoluobčanům a tak dále.“ Dále pak pokračoval: „Máme příslib. Domluvili jsme se s ministryní financí, že by na rok 2028 připravili bychom úspory v hodnotě 60 miliard Kč. A já trvám na tom, aby se to nedotklo českých občanů. Těm naopak peníze budeme přidávat.“ Splnění těchto slibů ovšem bude záviset na konkrétních rozpočtových opatřeních. Rozhodující proto bude, které výdaje chce SPD omezit, jaké nové výdaje plánuje a jak se změny projeví v celkovém schodku státního rozpočtu. Dokud ale nebudou zveřejněny podrobnosti, zůstává úspora 60 miliard korun politickým příslibem.
V minulosti se už několikrát rozdávalo mimo plán
Momentálně peníze rozdává i Juchelka a chystá se k tomu také ministr Vojtěch. Česká republika už má s plošným nebo jednorázovým rozdělováním peněz mimo původní rozpočtové plány zkušenosti. Tyto kroky byly v minulosti často zaváděny jako reakce na nečekané krize (pandemie, vysoká inflace), kritici je však často označovali za populistické kroky před volbami.
Jedním z příkladů je období pandemie covidu-19. Finanční správa v letech 2020 a 2021 rozdělila na kompenzačních bonusech podnikatelům a živnostníkům téměř 44 miliard korun. V roce 2022 pak vyplatila dalších více než 4,1 miliardy korun. Dalším příkladem je jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, který stát v roce 2022 zavedl pro rodiny splňující stanovené příjmové podmínky. Opatření se týkalo dětí do 18 let a rodin s ročním hrubým příjmem do jednoho milionu korun. Vláda jej tehdy představovala jako pomoc v době vysoké inflace a energetické krize. Šlo ale i o seniory – např. jednorázový příspěvek 5 000 korun z roku 2020, ale také mimořádné valorizace důchodů v letech 2022 a 2023.
Vliv takovýchto slibů na rozpočet
Sliby plošného navyšování výdajů (např. dávek nebo důchodů) spojené s příslibem obřích úspor v řádu desítek miliard korun mají na státní rozpočet a ekonomiku specifické dopady. Skutečný rozsah úspor bude záviset na konkrétních opatřeních, která vláda přijme. Pokud navíc stát dlouhodobě utrácí více, než kolik činí jeho běžné příjmy (bez ohledu na ekonomický cyklus), zvětšuje se takzvaný strukturální deficit. V neposlední řadě také plošné rozdávání peněz zvyšuje poptávku po zboží a službách. Pokud ekonomika nemá dostatečnou kapacitu, může toto plošné pumpování peněz do ekonomiky opětovně podnítit inflaci (růst cen). Ve výsledku tak inflace může občanům z kapes vzít více peněz, než kolik jim stát v rámci slibů přidal.
Názory ekonomů a politiků na schodek
Ekonomové a političtí oponenti v první řadě upozorňují na nereálná čísla. Podle nich slibované úspory rozhodně nebudou stačit na pokrytí všech výdajů, které Tomio Okamura před volbami slibuje. Český státní rozpočet má rekordní schodek. Odebrání dávek jedné skupině obyvatel spolu s dalšími plánovanými úsporami nevyřeší celkový stav státních financí a ani nezaručí slibované miliardové přebytky a úspory v rozpočtu. Aktuální volební průzkum naznačuje raketový růst téměř neznámé politické strany.





Sledovat v Google Zprávách
















































