V českých lesích propukla sezóna jedovatých hub. Mykologové varují před 5 druhy, které si lidé nejčastěji pletou

K záměnám jedlých a jedovatých hub dochází nejčastěji proto, že mladé plodnice ještě nemají všechny typické znaky. Svou roli hraje také počasí, které může změnit zbarvení hub, nebo spoléhání na jediný určovací znak, například barvu klobouku. Mykologové proto doporučují určovat houby vždy podle několika znaků současně a při sebemenších pochybnostech je nesbírat.

V roce 2024 skončilo v nemocnici po konzumaci hub 184 lidí a otrava houbami si vyžádala nejméně dva lidské životy. Ve stejném roce zaznamenalo Toxikologické informační středisko 28 058 konzultací všech intoxikací. Samotné dotazy na intoxikace houbami tvořily přibližně 3,1 % všech konzultací.

Při otravě houbami je nutné rychle jednat

V případě, že sníte jedovatou houbu, je čas klíčový. Kolem otrav houbami stále koluje mnoho mýtů. Například se traduje, že na otravu zabírá mléko nebo že vařením či zmrazením hub dojde k vyloučení jedu. Mléko při otravě nepomáhá. Naopak může pomoci včasné podání aktivního uhlí. Toxiny navíc nezničí ani vaření, smažení nebo zmrazení.

„Amatérští houbaři by měli být obzvlášť opatrní při sběru lupenatých hub a nespoléhat se pouze na aplikace v mobilu. V čem ale může být mobil užitečný, je fotka úlovku. Pokud má mykolog k dispozici fotky z více úhlů a dojde na otravu, mohou lékaři velmi rychle zahájit odpovídající léčbu,“ vysvětluje prof. MUDr. Daniela Pelclová, PhD. z Toxikologického informačního střediska (TIS) při Klinice pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.

Muchomůrka zelená je nejčastější příčinou hospitalizace v závažném stavu

Před záměnou muchomůrky zelené za jedlé druhy varují mykologové i lékaři. Nejčastěji si ji lidé pletou s pečárkou, bedlou či holubinkou. Muchomůrka zelená má prsten a kalich, díky němuž se houbě přezdívá „kalich smrti”. V mládí má kulovitý tvar, a proto se v tomto stavu často zaměňuje s pečárkou. 

Muchomůrka tygrovaná připomíná muchomůrku šedivku a růžovku

Další jedovatou houbou, kterou si někteří houbaři snadno spletou s jedlou, je muchomůrka tygrovaná. Svým vzhledem připomíná muchomůrku šedivku a růžovku. Zatímco jedovatá muchomůrka tygrovaná má prsten pod kloboukem hladký, jedlé muchomůrky šedivky a růžovky ho mají rýhovaný. Růžovka navíc po nakrojení zrůžoví.

Muchomůrka tygrovaná se často zaměňuje za růžovku a šedivku , ...

Hřib satan se dá zaměnit za jedlý hřib

Praváci, kozáci, křemenáče a klouzci nejsou jedinými hřibovitými houbami v našich lesích. Pod listnatými stromy můžete najít také hřib satan, jehož klobouk je bělavý či našedlý, zatímco třeň bývá výrazně červený. Póry postupně přecházejí do oranžové až červené, po poranění dužnina typicky modrá. Nejčastěji si lidé pletou hřib satan s kovářem, jenž má tmavohnědý až hnědočervený sametový klobouk.

Pečárka zápašná se zaměňuje za jedlé žampiony

Nedáte dopustit na žampiony? Radost z nálezu může rychle zkazit zjištění, že místo pečárky pravé jste našli pečárku zápašnou. Pečárku zápašnou si lidé často pletou s jedlými žampiony. Odlišuje se zejména nepříjemným zápachem po fenolu nebo inkoustu a výrazným žloutnutím dužniny po poranění.

Pavučinec plyšový patří k nejjedovatějším houbám u nás

Pavučinec plyšový patří mezi nejjedovatější houby rostoucí v České republice. Jeho zákeřnost spočívá v obsahu toxinů, které mohou nenávratně poškodit ledviny. Jak navíc upozorňuje docentka Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v pražském IKEMu: „Interval, kdy se projeví otrava pavučincem, je poměrně dlouhý. K poškození až selhání ledvin může dojít až po třech týdnech po požití.” 

Na první pohled hezký pavučinec plyšový je smrtelně jedovatý , ...

Začínající houbaři si jej mohou splést s některými ryzci nebo liškami, zkušení mykologové však upozorňují, že při pozorném prohlédnutí má dostatek odlišných znaků. Pozor si v případě pavučince plyšového musíte dát také na staré atlasy hub. Až do poloviny minulého století byl totiž pavučinec plyšový považován za jedlý druh.

Pokud se letos vypravíte na houby, dodržujte základní houbařské pravidlo: sbírejte pouze druhy, které bezpečně poznáte a které mají dostatek určovacích znaků pro spolehlivou identifikaci. V případě, že se u vás po konzumaci hub projeví slinění, slzení, zúžení zornic, bušení srdce, zčervenání kůže, dezorientovanost či halucinace, volejte na linku Toxikologického informačního střediska nebo se rovnou vydejte k lékaři.