Smradlavý kompost plný much na zahradě je minulostí. Češi objevili mnohem chytřejší řešení
Domácí kompostování přináší hned několik benefitů. Především pomáhá snižovat množství odpadu, který by jinak skončil v popelnici. Bioodpad se dále zužitkovává a lze tak ulevit celému systému nakládání s odpady.
Další důležitou výhodou je vznik kvalitního přírodního hnojiva. Kompost dokáže zlepšit strukturu půdy, je bohatý na živiny a právě díky němu není nutné používat takové množství průmyslových hnojiv. Klasický zahradní kompost však může zapáchat, navíc často láká mouchy a hlodavce.
Metoda kompostování, která je velmi nenáročná
Alternativou ke klasickému zahradnímu kompostu může být bokashi nádoba. Výhodou je, že ji lze používat i v bytech, zároveň je velmi nenáročná na údržbu. V podstatě se nejedná o kompostér v tradičním slova smyslu, ale jde spíše o způsob fermentování. S výsledným produktem je proto třeba dále pracovat.
Jelikož metoda bokashi probíhá fermentováním, nikoliv klasickým tlením, nevzniká během tohoto procesu typický zápach. Zároveň nehrozí ani přítomnost hmyzu, a nádobu lze proto velmi dobře uchovávat i v interiéru, například v kuchyni.
K čemu použít výsledný produkt
Výsledný produkt vzniklý během procesu bokashi fermentace může na první pohled vypadat jako čerstvý bioodpad. Ve skutečnosti ale již má jiné fyzikální a chemické vlastnosti. Je hezky měkký a zároveň plný mikrobů. Díky tomu dokáže tento materiál sám o sobě obohatit půdu o potřebné živiny. Konkrétně může mít pozitivní vliv na rozmanitost půdní mikrobiální komunity a dokonce i pomáhat odpuzovat různé škůdce.
Se vzniklým materiálem lze naložit různými způsoby. V prvé řadě lze fermentovaný výsledek zakopat přímo do půdy. Je přitom dobré nejprve materiál promíchat s půdou. Jáma pro zakopání této směsi by se měla nacházet alespoň 30 cm od kořenového systému rostlin. Fermentovaný odpad je totiž poměrně výrazně kyselý a v bližší vzdálenosti by mohl citlivé kořínky spálit.
Další oblíbený způsob využití fermentovaného materiálu spočívá v jeho přidání do klasického zahradního kompostu. Mikroorganismy, které během procesu fermentace vznikají, v podstatě působí jako takový urychlovač kompostu. Pokud se pro toto využití rozhodnete, je vhodné materiál vhodit do kompostu a následně jej zahrnout alespoň 20cm vrstvou kompostu.
Fermentovaný produkt z bokashi lze použít i do vermikompostéru
Mnoho zahrádkářů nedá dopustit na kombinování fermentovaného produktu z bokashi a vermikompostování. Tímto způsobem totiž využijete prakticky veškerý bioodpad a zároveň získáte velmi kvalitní hnojivo.
Z bokashi získáte již částečně rozložený bioodpad, který se následně ve vermikompostéru velmi rychle rozloží za pomoci žížal. Kombinací obou metod tedy získáte kvalitní hnojivo za kratší čas.
Do klasického vermikompostéru některé suroviny vkládat nemůžete, jelikož žížaly si na nich nepochutnají. Řeč je zejména o citrusech, cibuli, česneku, masu nebo mléčných výrobcích. Na druhou stranu bokashi nádoba dokáže zpracovat i tento odpad a fermentovaný výstup pak již žížalám nedělá žádný problém. Díky tomu nebudete muset přemýšlet nad tím, zda je daný bioodpad do bokashi nádoby vhodný, nebo nikoliv, a získáte základ pro další zpracování.
Je také důležité zmínit, že vysoké pH bokashi výstupu nemusí žížalám vyhovovat. Během pár dní ale zneutralizuje. Proto nebuďte překvapeni, že se do odpadu žížaly nepustí okamžitě, ale dopřejí si chvíli čas. Trvá to přibližně tři dny. Nezapomínejte také pH uvnitř vermikompostéru průběžně vyrovnávat. K neutralizaci pomohou například drcené skořápky od vajec.

























































