Posouvání ručiček by mělo skončit v roce 2026. Další stát EU se připojuje k návrhů o zrušení

Každý rok na jaře a na podzim si lidé v Evropě přetáčejí čas na hodinkách. Letní čas má přinášet úspory energie a více světla večer, zimní čas zase návrat k přirozenému rytmu dne. Jenže čím dál víc států se shoduje na tom, že tento zvyk už postrádá smysl. Španělsko proto na půdě Evropské komise prosazuje, aby se celá směrnice o sezónních změnách času zrušila.

Debata, která byla několik let u ledu, se tím znovu otevírá i v Česku a dalších zemích. Vlády sice zatím nerozhodly, který čas by měly ponechat natrvalo, ale tlak na změnu roste. Počítá se s tím, že pokud se státy dohodnou, mohlo by k poslednímu posunu hodin dojít právě mezi roky 2025 a 2026.

Španělsko oživilo debatu v Evropě

Španělská vláda vedená premiérem Pedrem Sánchezem oficiálně oznámila, že připraví návrh na zrušení unijní směrnice 2000/84/ES, která harmonizuje střídání času v členských zemích. Tuto myšlenku dlouhodobě podporují také Francie, Portugalsko nebo Finsko.

Zimní čas je pro denní rytmus člověka přirozenější , ...

Už v roce 2018 Evropská komise na základě celoevropské ankety uvedla, že 84 procent respondentů je pro zrušení střídání času. Proces se ale tehdy zastavil, protože jednotlivé státy se nedokázaly shodnout, zda si ponechají letní, nebo zimní čas. Podle španělského návrhu by měl mít každý stát možnost rozhodnout, který čas si zachová, ovšem s podmínkou, že se předejde chaosu napříč Evropou.

Česko a Slovensko zatím vyčkávají

V Česku zatím chybí jasné stanovisko. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že k volbě trvalého času je nutná celoevropská koordinace. Odborníci i dopravci varují, že pokud by každá země zvolila jiný čas, mohlo by to komplikovat mezinárodní provoz a obchod.

Podobně se k tomuto problému staví i Slovensko. Tamní vláda potvrdila, že bude sledovat vývoj v EU a rozhodne se podle většiny sousedních států. I proto se očekává, že pokud by změnu potvrdila Evropská rada, Česká republika a Slovensko by se přidaly společně.

Z odborných kruhů přichází i hlas pro návrat ke standardnímu, tedy zimnímu času. Ten podle meteorologů a lékařů lépe odpovídá přirozenému dennímu cyklu a přináší světlo dříve ráno, což je v zimě důležité pro zdraví i dopravní bezpečnost. Naopak zastánci letního času tvrdí, že delší světlé večery by lidé využili pro volnočasové aktivity.

Argumenty pro a proti

Zastánci zrušení střídání času upozorňují především na zdravotní důvody. Přechod z jednoho režimu na druhý může podle lékařů narušit spánkový rytmus, zvýšit únavu a způsobit výkyvy krevního tlaku. Některé studie také spojují změnu času s nárůstem dopravních nehod v týdnu po přechodu na letní čas.

Podle některých analýz je přechod na letní čas spojen s vyšším výskytem dopravních nehod , ...

Dalším argumentem je, že úspory energie, kvůli nimž byl systém zaveden, jsou dnes zanedbatelné. Moderní domácnosti využívají úsporné osvětlení a energetická spotřeba se během dne mění jinak než v době, kdy byla úprava zavedena.

Na druhou stranu existují i hlasy proti úplnému zrušení. Některé podniky, především ty v turistickém a zábavním sektoru, tvrdí, že delší světlo večer v letních měsících přináší vyšší příjmy. Také část veřejnosti si na změnu zvykla a vnímá ji jako přirozený rytmus roku. 

Pokud se členské státy skutečně shodnou, mohl by být rok 2026 tím posledním, kdy si Evropa přetočí hodiny. V případě, že Španělsko svůj návrh předloží a Rada EU ho schválí, bude ještě nutný souhlas Evropského parlamentu. Teprve poté by jednotlivé země mohly oznámit, jaký čas zůstane natrvalo.