„Dárky nekupujte, dejte nám radši peníze.“ Rodiny seniorům diktují, jak a za co mají své peníze utrácet
Dospělé děti nebo vnoučata přicházejí za seniory a místo tradičního dárku si přejí na Vánoce, narozeniny nebo svátky hotovost. Zpočátku jde o dobře míněný návrh – proč kupovat něco, co obdarovaný nemusí ocenit, když může finance využít podle vlastního uvážení. Postupně se ale z racionálního řešení v některých rodinách stává systematický nátlak, který seniory může stavět do nepříjemné pozice.
Podobný přístup přitom v internetových diskusích zmiňují i samotní rodiče dětí. Jejich postoj by se dal často shrnout slovy: „Rodičům jsme řekli, že pokud nám chtějí na Vánoce něco dát, nejvíc nám pomůže hotovost. Máme dvě malé děti a výdajů je před svátky opravdu hodně. Raději peníze využijeme na to, co rodina potřebuje, než abychom dostali další věci, které nám budou ležet doma.“
„Babička dětem každý rok nakoupí spoustu levných hraček, které se jim ani nelíbí a pak leží někde v rohu. Raději bychom byli, kdyby nám dala peníze a my jim koupili něco, co si opravdu přejí, nebo se s námi alespoň poradila.“
Jiní dospělí potomci dávají přednost společné domluvě: „My jsme se s rodiči domluvili, že nám raději přispějí na něco většího, co zrovna potřebujeme. Oni nemusí běhat po obchodech a přemýšlet, co koupit, a my si vybereme přesně to, co chceme. Přijde mi to mnohem rozumnější než utrácet za zbytečnosti.“
Průzkum společnosti INVESTIKA potvrzuje, že bezmála polovina Čechů by u vánočních dárků preferovala hotovost a téměř 60 % lidí vyčlení alespoň část vánočního rozpočtu na finanční dárky. A zatímco někteří senioři vnímají peníze v obálce jako nejlepší možný dárek, pro jiné je to emocionální nátlak, který je staví do značně nepříjemné situace.
Peníze jsou jedním z nejčastějších darů
Popularita finančních dárků v Česku dlouhodobě roste. Podle šetření společnosti INVESTIKA z loňského prosince až 59 % Čechů vyčlení část vánočního rozpočtu přímo na finanční dárky. Ještě zajímavější jsou pak zjištění, co si vlastně přejí obdarovaní – 49 % lidí by uvítalo hotovost jako vánoční dárek, každý čtvrtý člověk by ocenil dárkový poukaz a celých 11 % by preferovalo investiční produkt. Naopak pouze 7 % lidí si finanční dárky vůbec nepřeje.
Rozdíly jsou potom poměrně výrazné i napříč věkovými skupinami. Zatímco pro starší generace je ideálním finančním darem hotovost v hezkém balení (obálka nebo dárková krabička), mladí Češi ve věku 18–26 let preferují digitální formu, tedy například zaslání peněz přímo na účet.
Jak to vnímají senioři?
Statistiky o rostoucí popularitě finančních dárků už ale neukazují, jak náročná může být situace pro samotné obdarovávající. Nehledě na situace, kdy vnoučata či příbuzní požadují finanční dárky při každé návštěvě seniorů. „Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že ho kvůli tomu někteří lidé využívali. Bohužel, teď mám tento dojem i z našich vnoučat. Chodí si k dědovi pro peníze a považují to za samozřejmost,“ přiznává otevřeně Jitka (68) z Prahy, jak frustrující situace může z pohledu seniorů být.
Odborníci přitom identifikují jako klíčový problém neschopnost českých rodin otevřeně mluvit o penězích. Právě kvůli ní se mnoho rodin propadá do nepřímé komunikace, nátlaku a nedorozumění. Senioři, kteří chtějí dát vnoučatům peníze, tak často činí se špatným pocitem – jako by to byla jejich povinnost a ne svobodné rozhodnutí.
V některých rodinách je trend přesně opačný
V posledních letech sílí v Česku i přesně opačný trend, který odborníci ze zahraničí označují jako SKI (Spending Kids Inheritance, tedy utrácení dědictví dětí). Senioři, kteří tradiční spořivost a dávání peněz vnoučatům zavrhují, utrácí své peníze za sebe, své zájmy a aktivní stáří, místo aby spořili pro potomky. Typicky pak argumentují tím, že celý život pracovali a na závěr života si proto mají spíše užít. Děti mají mít své příjmy a neměly by spoléhat na to, co dostanou v rámci dědictví. Pokud pro ně nějaké peníze zbydou, vnímají to senioři samozřejmě jako pozitivní, ale nechtějí se kvůli tomu za každou cenu omezovat.
Stále více českých seniorů volí raději investici do vlastního aktivního stáří a zážitků než bezhlavé šetření na dědictví pro potomky.
, ...
Mezi rozumnou domluvou a nátlakem je tenká hranice
V rámci komunikace mezi jednotlivými členy rodiny není vůbec jednoduché určit, kde končí racionální domluva a kde začíná emocionální nátlak. Obecně vzato se ale experti shodují na tom, že rodina by měla být schopná říct, co potřebuje, na co peníze využije a navrhnout toto řešení jako nejlepší možnost, pokud jim bude chtít senior udělat něčím konkrétním radost. Zároveň by ale měla mít druhá strana možnost a svobodu říct ne bez toho, aniž by tím riskovala konflikt.
Na místě seniorů je podle expertů ideální sestavit si rozpočet – spočítat, jaké jsou jejich příjmy a odečíst veškeré výdaje. To, co zbyde, je pak jejich a oni sami mohou rozhodnout, jak s penězi naloží. Pokud budou preferovat vlastní radosti, je to jejich svobodná volba. V případě, že se rozhodnou finančně pomoci některému z vnuků, mají veškeré právo to udělat. Na místě rodiny je nutné to respektovat – a udržovat vztahy nezávisle na penězích a finančních darech. Senioři si zaslouží občasnou návštěvu, drobnou výpomoc i pozornost bez ohledu na to, jestli kupují vánoční dárky přesně podle představ zbytku rodiny.





Sledovat v Google Zprávách















































