Provozovatelka malé kavárny si nemůže vynachválit zrušení možnosti platit kartou. Ročně vydělá o 50 tisíc korun více

Ani provoz samotného terminálu totiž není zdarma. I když může být jeho pronájem u některých poskytovatelů nulový, tj. bez fixních plateb, obvykle s sebou přiná­ší alespoň po­platky za jednotlivé transakce. Ty se pak odvádí poskytovateli samotné služby. Každý z nich má podmínky nastavení jinak, ale většinou jde o desetiny až jednotky procent, které se strhávají z kaž­dé uskutečněné bezkontaktní plat­by. 

Korunka ke korunce může udělat ročně 50 tisíc

Pokud v nějakém podniku platby kartou nepřijímají, zákazníky může hned napadnout, že se snaží obcházet zákon a vyhnout se placení daní. To ovšem nemusí být případ každé provozovny. Někteří provozovatelé si totiž všimli, že při placení kartou mají zá­kazníci menší ten­denci nechávat spro­pitné. Jednodu­še totiž jen „odpípnou“ požadovanou částku. 

Platby kartou jsou u nás pevně zakotvené v běžném chování domácností. , ...

Majitelka malé kavárny tak zkusila platby kartou zrušit a podle její zkušenosti byli zákazníci najednou ochotnější částky ze svého účtu zaokrouhlovat na­horu. Kavárna tak zaznamenala sice malý, ale dlouhodobý růst příjmů. Kavár­nice si pro sebe dokonce vypočí­tala, že jí takové jednání vynese ročně zhru­ba o 50 tisíc korun víc. Otevřeno má totiž 6 dnů v týdnu a při platbě útraty se počítá každá koruna navíc. Stačí například, aby 30 zákazníků den­ně nechalo při platbě v hotovosti v průměru asi o 5 Kč víc a za rok už jde o pěknou částku, která se blíží 50 tisícům korun. 

Když nejde platit kartou, jdu jinam 

Zrušení bezkontaktního placení má však samozřejmě i svou druhou­ odvrácenou stra­nu. Jelikož většina lidí dnes považuje placení mobilním telefonem nebo kartou za zcela běžnou službu, hotovost s sebou téměř ani nenosí. Pro některé zákazníky tak může být nepřítomnost terminálu v pod­niku i důvodem, proč se mu kompletně vyhnout, což se naopak může na celkovém výdělku negativně projevit. Podle průzkumu Mastercard to může dokonce o­dradit až 66 % zákazníků. Zhruba polovina lidí navíc uvedla, že se na takové místo už nevrátí. 

Občas se pak dokonce najde někdo, kdo absenci bezkontaktního placení otevřeně kritizuje i při samotné návštěvě provozovny, což vytváří tlak na obsluhu, která tento „problém“ nemusí být vůbec schopná ovlivnit. 

Počty výběrů hotovosti z bankomatů v Česku klesají. , ...

Bezhotovostní platby v Česku přitom ne­ustále rostou. Podle platformy Banky.cz vystoupal počet platebních karet v loňském roce na své nové maximum – 16,2 milionu. O rok dřív jich bylo jen 14 mi­lionů. Za hra­nici 10 milionů karet se však Česko dostalo už v roce 2011. Meziročně posílily opět nejen bezkontaktní platby celkově, ale i platby mobilním telefonem. Naopak ubývá výběrů hotovosti z bankomatů. Po­dle hlavního analytika Ban­ky.cz Petra Jer­máře poukazují právě data o provedených transakcích na fak­t, že bezhotovostní placení je v Česku „pevně zakotvené v běžném chování domácností”. 

Dilema malých podniků 

I přesto může mít ale platba v hotovosti na trhu své místo. Ať už kvůli nižším pravidelným nákladům, tak proto, že může měnit způsob, jak zákazníci při placení zaokrouhlují své účty. Malé podniky však sto­jí před rozhodnutím, co je pro ně výhodnější. Plat­by v hotovosti sice mohou znamenat více „posbíraných“ drobných od zákazníků na spropitném, ale absence terminálu zároveň může část zákazníků úplně odradit a ve výsledku přinést větší mnohem finanční ztrátu. A sta­tistiky této možnosti přinášejí váhu. Například podle projektu Česko platí kartou si obchodníci přijímající platby kartou přijdou v průměru na 18 % vyšší tržby oproti těm přijímajícím pouze hotovost.