Kutilský hit, kterému Češi propadli po celé republice. Děti zabaví na celé hodiny a naučí je víc než školní učebnice

Děti během letních měsíců někdy pomáhají na zahradě. Mohou například sázet semínka květin, zeleniny nebo bylin, nebo se naopak věnovat sklizni. Kromě toho se lze vrhnout na zábavné tvoření z rozmanitých přírodnin. Na zahradě je ovšem také možné přírodu poznávat. Anebo všechny tyto aktivity skloubit do jedné. Kutilský hit současnosti totiž děti nejen zabaví na dlouhé hodiny, ale zároveň je něco naučí a uděláte i něco pro přírodu. Navíc se nejedná o nic složitého.

Hmyzí hotel je hitem posledních let

Některé živočichy nemáme právě v lásce. Všichni ostatně známe slovní spojení „obtížný hmyz“. Jenže zástupci hmyzí říše bývají pro fungování přírody zcela nepostradatelní. I proto jsou aktuálně velkým hitem takzvané hmyzí hotely, jež se rozšířily na zahradách, ve školních areálech, v parcích i před firemními budovami. Tyhle konstrukce si pochopitelně můžete pořídit hotové. Menší pořídíte už za něco málo přes sto korun, některé větší modely ovšem stojí klidně i 25 tisíc korun!

Pokud si však jeden či více hmyzích hotelů pořídíte, nejenže utratíte peníze, ale zároveň přijdete o příležitost děti v létě smysluplně zabavit. Výroba totiž není složitá a vzniknout může vizuálně zajímavá konstrukce. Hmyzí hotel však nestavíte jen kvůli estetické stránce. Zároveň slouží k učení dětí, které mohou pozorovat, co právě přilétá a odlétá. Navíc je touto stavbou možné podpořit lokální biodiverzitu a její obyvatelé se mohou podílet na prospívání vámi pěstovaných rostlin.

Z čeho je možné konstrukci postavit?

„Používat přírodní materiály bez konzervantů, laků, barev a podobných věcí, a to i za cenu, že bude čas od času potřeba něco vyměnit. Základním stavebním materiálem je dřevo. Výplní by měly být dřevěné špalky s vyvrtanými otvory, bambusová a rákosová stébla, cihly a střešní tašky s otvory, osvědčily se i různé duté rostlinné stonky nebo stonky s dření (parenchymem),“ píše se v předloňském článku v časopise Živa, tedy v nejstarším českém populárně-vědeckém časopise o přírodě.

Základem hmyzího hotelu je dřevěný korpus z tvrdšího dřeva, který chrání vnitřní výplň před nepřízní počasí. Důležitá je i zadní stěna, již lze vyrobit z překližky. Výplní by mělo být dřevo listnatých stromů jako například dub, buk nebo bříza, ale využít lze i další materiály včetně slámy, šišek nebo suchého listí. Různé druhy materiálů přilákají odlišné obyvatele. Na závěr ještě použijte drátěné pletivo, aby se hmyzí ubytování nestalo krmítkem pro ptáky. Hotel pak umístěte na teplé a slunné místo v závětří.

Hmyzí hotel děti zabaví na celé hodiny a naučí je víc než školní učebnice , ...

Jací živočichové se mohou nastěhovat?

Ne všechny zástupce hmyzí říše vidíme rádi. Aktuálně na českých zahradách například řádí invazivní černí brouci, přičemž dlouhodobým problémem jsou i další zákeřní škůdci. Ti se však do hmyzího hotelu pravděpodobně nenastěhují. Kdo ano? Bez překvapení hlavně hmyz, což jsou dle definice členovci se šesti nožičkami. Do této skupiny tedy nepatří například pavouci nebo klíšťata. Spočítáte-li si jejich končetiny, zjistíte, že jich je osm. Tito živočichové jsou řazeni mezi pavoukovce.

Hmyzí hotely využívá hlavně blanokřídlí hmyz. Nastěhují se do něj především samotářské včely. Využít jeho pohostinnosti však mohou rovněž vosy či mravenci. Nejde tedy jen o včelí úl. Mezi běžné obyvatele patří rovněž zlatoočky, zlatěnky, lumky, hrabalky, chalcidky či brouk zvaný velkočlenník. Některé tyto druhy patří mezi opylovače, další ale mohou mít i další zajímavé funkce. Třeba takové zlatoočky patří mezi vůbec největší konzumenty mšic, jež často mohou za žloutnutí listů rostlin.