Srpen je nejlepší čas něco zasadit: 5 druhů zeleniny, které stihnou ještě vyrůst a zvládne je vypěstovat i amatér
Srpnová sklizeň rajčat a okurek svádí k pocitu, že sezona na zahrádce pomalu končí. Přitom má většina zahrádkářů v nížinách do prvního mrazu ještě víc než dvanáct týdnů, a to stačí na celou druhou vlnu výsevu. Stačí vybrat odrůdy s krátkou vegetační dobou nebo takové, kterým mráz nevadí.
Koncem října do Česka přicházejí přízemní mrazíky, ve vyšších polohách nad 600 metrů dokonce o něco dřív. Do té doby zbývá ještě dvanáct týdnů volného prostoru na záhonech, které se uvolnily po rajčatech, okurkách nebo cuketách. A pro některé druhy zeleniny je to více než dvojnásobek jejich vegetační doby.
Ředkvičky
Tento druh zeleniny patří k nejrychlejším plodinám na záhoně. Od výsevu ke sklizni uplynou zhruba dva týdny, takže můžete každý týden přidat nový řádek. Na to použijte výsevní pásek: stačí vyznačit řádek, vložit pásek se semínky a odpadne vám jednocení (prořezávání přehoustlých semenáčků na správný rozestup).
Kromě klasických českých červených odrůd můžete vysít i bílé, fialové a žluté varianty. Pro srpnový výsev se přitom nejvíc osvědčují odrůdy Duo, Rampouch, Tercie nebo Granát. Výjimkou jsou bílé nebo černé ředkve, které mají delší vegetační dobu, sklízejí se spíš až v říjnu nebo listopadu.
Špenát
Pokud špenát vysejete ještě do poloviny srpna, sklidíte ho ještě před koncem září, obvykle zhruba pět týdnů po výsevu. Buď ho můžete vysévat do řádku, nebo ho rozhodit po záhonu a lehce přihrnout hlínou.
Abyste stihli sklidit právě na podzim, hodí se odrůdy, které odolají chladu a přezimují, například Matador, Monores, Winter Riesen nebo Wintergreen Giant. Právě díky nim se nemusíte bát, že rostliny vykvetou dřív, než je stihnete sklidit, na rozdíl od letního špenátu. A jako bonus mají i lepší chuť: podzimní špenát je díky pomalejšímu růstu v chladnějším počasí mnohem jemnější než ten letní.
Mangold
Dnes už mangold není tak známý jako dřív. V jídelníčku ho nahradil méně náročný špenát, protože nevyžaduje tak opatrné zacházení při vaření jako právě mangold. Přesto snese chlad lépe než většina listové zeleniny. Pokud ho vysejete ještě v srpnu, sklidíte ho do konce října a necháte-li rostliny na záhonu i přes zimu, mají velkou šanci na jaře znovu obrazit a nabídnout další úrodu.
Mangold patří mezi nenáročné druhy zeleniny, ale potřebuje kvalitní půdu s dostatkem živin a pravidelné zalévání. Právě pro tento typ podmínek se hodí odrůdy Lucullus, Bright Lights nebo Perpetual Spinach.
Salát
U salátů máte na výsev méně času než u ostatní zeleniny z tohoto seznamu. Semena musíte dostat do půdy nejpozději do poloviny srpna, jinak vám nedozrají včas. Listové saláty se sklízejí zhruba za sedm týdnů a hlávkové potřebují deset až jedenáct týdnů.
Pro podzimní pěstování se vám osvědčí odrůdy Deon, Faraon nebo Major. Pokud navíc chcete, aby salát na záhoně přezimoval a vy jste měli další sklizeň už na jaře, vyzkoušejte odrůdu Humil, která je na přezimování přímo vyšlechtěná.
Polníček
Tento drobný salát je jediný z tohoto seznamu, který můžete sklízet i po prvním mrazu, a to dokonce i při teplotách kolem minus deseti stupňů. Ke spokojenému růstu potřebuje jen slunné místo a dostatečně propustnou půdu, kterou před výsevem lehce nakypříte. Sklízet ho můžete buď otrháváním vnějších listů, nebo najednou jako celou rostlinu.
Obvykle doroste do šedesáti až osmdesáti dnů po výsevu. V chladnějších měsících ho pak raději přikryjte netkanou textilií nebo sklem, aby mráz a vítr listům neublížily.
Co ještě stihnete vysít
Některé druhy zeleniny zvládnete navíc vysít i na balkoně. Mezi rychle rostoucí druhy patří i další listová zelenina, například rukola, hořčice nebo mizuna, kterou stihnete sklidit za tři až čtyři týdny, a to i opakovaně. Podobně rychle se na záhon vejde ještě kedlubna nebo vodnice: obě dorostou za šest až osm týdnů a na talíři mohou nahradit brambory.
Pokud máte rádi čerstvé bylinky, udělejte si na záhonu místo pro kopr, pažitku, kerblík nebo petržel. Všechny vydrží i chladnější noci. Nezapomeňte ani na ovoce: srpen je ideální měsíc na založení nového jahodového záhonu. Do zimy totiž stihne zakořenit a na jaře se dočkáte své první úrody. Úrodu pak správně uložte, ať vám vydrží co nejdéle.





Sledovat v Google Zprávách























































