Přešel jsem v bazénu z chloru na slanou vodu v domnění, že už ho nebudu muset nikdy čistit. Za pár dní jsem o něj přišel
Sůl jako bazénová chemie je stále se rozšiřujícím trendem i na českých zahradách. Tohle řešení má totiž hned několik pozitiv. Existují ovšem i některá negativa. Pokud nebudete postupovat správně, můžete si zadělat na pořádný problém. V některých případech vás to může vyjít (ne)pěkně draho.
Bazén se slanou vodou je alternativou k tradičnímu bazénu s chlorem. Samotnou sůl ovšem do bazénu nestačí pouze nasypat, protože bez elektrolýzy vodu nedezinfikuje. O tento proces se stará takzvaný solinátor, který za pomoci elektrického proudu sůl neboli chlorid sodný rozkládá, přičemž dochází k uvolňování chloru. Ten je tedy ve vodě též přítomen. Bazény se slanou vodou mají ovšem snížené množství chloraminů, které mají primární vliv na podráždění očí a štiplavý zápach. Jaké jsou ale nejčastější chyby po přechodu na slanou vodu?
Když jsme se na facebookové skupině Bazény a vířivky ptali na zkušenosti se slanou vodou, většina lidí ji chválila jako pohodlnější alternativu ke klasickému chlorování. Objevilo se ale i několik varování od majitelů, kteří upozorňovali, že bez vhodné technologie a materiálů může přechod na slanou vodu způsobit korozi a drahé škody na bazénu. „Říkal jsem si, že slaná voda bude bez starostí a ušetří mi spoustu práce. Místo toho začaly korodovat některé součásti bazénu a nakonec jsem musel měnit část technologie. Kdybych to věděl dřív, nikdy bych do toho nešel,“ uvedl jeden z členů
(Ne)výhody soli jako bazénové chemie
Solinátor sice stojí několik tisíc až několik desítek tisíc korun, sůl je ovšem levnější než klasický chlor, takže se ve výsledku tenhle krok může vyplatit. Dezinfikovat navíc může stejně dobře. Nejenže voda se solí nezapáchá, ale může být lepší volbou i pro astmatiky a alergiky. Navíc nemá tak negativní účinky na vlasy či pokožku, stejně jako na plavky nebo ručníky. Voda přitom rozhodně není slaná jako v moři. Bazény se slanou vodou totiž obvykle obsahují desetkrát méně soli než oceán.
Existují ovšem i některá negativa. Jistou nevýhodou je už to, že je potřeba speciální technologie, tedy solinátor, který se navíc může zanášet vodním kamenem. Pokud dojde k trvalému poškození, její výměna není nejlevnější záležitostí. Kromě chloru je navíc ve vodě přítomen i sodík, který nemusí při polknutí dělat dvakrát dobře kardiakům. Vodu je přitom nutné pravidelně kontrolovat, což se týká především hodnoty pH neboli potenciálu vodíku.
Co se stane, když přestanete měřit pH?
Dražší solinátory mohou být plně automatické, takže dokážou měřit i pH vody. Samotný proces elektrolýzy totiž jeho hladinu zvyšuje, proto se při používání soli musí hlídat důsledněji. Pokud pH sledovat nebudete, může to mít spoustu negativních důsledků. Jednat se může už o pálení očí či svědění kůže. Při vysokém pH navíc solinátor nefunguje správně a voda se kvůli ztrátě dezinfekce kazí, takže se tvoří ideální prostředí pro růst řas a bakterií. Poškodit se ale může i vybavení bazénu.
Pokud nebudete měřit pH vody, brzy možná poznáte, že se něco děje, čistě vizuálně. Ve vodě i na stěnách bazénu se může začít tvořit nevzhledný povlak, tedy tenká vrstva tvořená koloniemi bakterií a ranými stadii řas. Jak pH vody v případě potřeby snížit? Za pomoci speciálních přípravků pH mínus.
Co všechno může sůl poškodit?
Zásaditá voda s vysokým pH může ucpávat filtraci. Ve „hře“ je navíc i poškození samotného solinátoru. Rychlé usazování vápníku totiž může obalovat elektrody solonizační jednotky. Sůl v bazénu navíc zvyšuje elektrickou vodivost vody, což urychluje galvanickou korozi kovových dílů. Poškodit tak může bazény se stěnovými panely z kovu, ale také některé části žebříku nebo schůdků. Negativně může působit také na čerpadlo, jehož nižší účinnost následně zhoršuje kvalitu vody.
Někteří lidé navzdory radám odborníků vylévají vodu z (nadzemních) bazénů na trávník. To se nedoporučuje kvůli obsahu chloru. Trávník však může ještě více poškodit větší množství soli. Ta se může držet v půdě delší dobu, protože se pomaleji rozkládá. Zasolená půda pochopitelně není žádoucí, protože brání kořenům přijímat vodu. Budete-li však postupovat správně, sůl na místo chloru může být přesto vhodným řešením. Máte ale i další možnosti, na které se zaměřit.
Můžete si přečíst naše srovnání bazénové chemie. Jaké řešení je nejlevnější, nejrychlejší, nejpohodlnější a nejšetrnější?





Sledovat v Google Zprávách
























































