Důchod není to jediné, co by živnostníky mělo trápit. Na stará kolena je doběhne krutá realita, na kterou všichni zapomínají

V Česku dnes podniká zhruba jeden milion osob samostatně výdělečně činných. Mnoho z nich přitom žije v přesvědčení, že jsou-li během roku zdraví a mají zakázky, o nic dalšího se starat nemusí. Pravidelně platí zálohy, jednou ročně odevzdají přiznání k dani a život jde dál. Realita je ovšem taková, že drtivá většina OSVČ platí do systému absolutní minimum. A právě v kritických životních situacích se jim nízké odvody vrátí v podobě nízkých dávek.

Nemocenská jako nejcitlivější problém OSVČ

Pokud pracujete na hlavní pracovní poměr, máte v případě nemoci nárok na náhradu mzdy. Nejdříve ji platí zaměstnavatel, při dlouhodobější pracovní neschopnosti pak i ČSSZ, ale nehrozí, že byste zůstali úplně bez peněz. U živnostníků je situace zcela odlišná, protože nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. 

Pokud ho živnostník neplatí, je v případě nemoci úplně bez příjmu. Pokud si ho platí, dostane první dávky od státu až od 15. dne nemoci – prvních 14 dní tak zůstává bez jakékoliv podpory v obou případech. Pro představu se hodí dodat, že podle údajů ČSSZ si dobrovolné nemocenské pojištění platí méně než 15 % aktivních živnostníků. Minimální platba přitom představuje 243 Kč měsíčně. 

Kolik reálně dostane živnostník při nemoci? 

Představme si několik modelových situací, které představili experti ze serveru Dostupný advokát. V první z nich figuruje Petr, který je osobou samostatně výdělečně činnou, platí skutečně jen minimální platbu nemocenského pojištění. Při platbě 243 Kč měsíčně má v případě onemocnění nárok na měsíční dávku 5 340 Kč. 

Druhým příkladem je Jana, která platí 810 Kč měsíčně. V případě, že onemocní, bude mít nárok na 17 760 Kč měsíčně. Stále to vzhledem k příjmům může být horší než u zaměstnanců, ale je to výrazně lepší situace, než nedostat nic. A pokud jste jedním z podnikatelů, kteří dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, řešení je poměrně jednoduché. Odborníci totiž doporučují mít finanční rezervu minimálně na šest, ale ideálně na 12 měsíců života. Při průměrných nákladech ve výši 30 000 Kč byste tak měli disponovat 180 až 360 tisíci. 

Mnoho živnostníků pracuje i při nemoci, protože na nemocenskou zkrátka a dobře nemají nárok. , ...

Hypotéku mají živnostníci po padesátce výrazně složitější

Další zákeřná situace může nastat ve chvíli, kdy jako OSVČ žádáte o hypotéku. Zatímco zaměstnanec ve 40 letech s čistým příjmem kolem 60 000 Kč hypotéku pravděpodobně dostane, živnostník se stejným reálným příjmem může narazit na výrazné potíže. Zatímco menší spotřebitelský úvěr vám banka při doložení příjmů schválit může, na samotnou hypotéku dosáhnete jen velmi těžko.

Banky mohou mít problém s uznáváním příjmů z obratu. Obvykle vám totiž uznají 15–30 % obratu jako prokazatelný příjem. Čím vyšší máte výdajový paušál, tím nižší je váš daňový základ – a z pohledu banky tedy i prokazatelný příjem. Pokud byste si chtěli hypotéku po padesátce zajistit, je na místě přijít s mladším spolužadatelem (například dospělým dítětem), což některé banky standardně umožňují. 

Co se týče žádostí o hypotéku, někteří živnostníci mohou v bankách tvrdě narazit. , ...

Důchod je pro většinu OSVČ zklamáním

Podnikatelé, kteří celý život odvádějí jen minimální zálohy na sociální pojištění, jsou pak velmi překvapeni finální výší důchodu, na který mají nárok. Zatímco průměrný důchod je podle statistik ČSSZ na úrovni zhruba 21 tisíc, průměrný důchod u živnostníků je asi o 6–7 tisíc nižší. 

Když si situaci ilustrujeme na dvou lidech se stejným reálným příjmem, kteří vydělávají 42 tisíc korun a pracovali 40 let, zaměstnanec bude mít nárok na důchod okolo 20 tisíc, zatímco živnostník dostane jen asi 13 500 Kč. Rozdíl 6 500 Kč v horizontu 20 let, které člověk může v důchodu strávit, by tak představoval asi 1,5 milionu korun, což je opravdu enormní rozdíl. 

Pokud tedy dnes pracujete jako OSVČ, měli byste udělat několik důležitých kroků. Zaprvé, zaplaťte si dobrovolné nemocenské pojištění. Investice ve výši pár set korun měsíčně se vám totiž při první delší nemoci může několikanásobně vrátit. Zadruhé, pracujte na vybudování finanční rezervy, abyste dokázali pokrýt alespoň zmiňovaných 6–12 měsíců výpadku příjmů. A zatřetí, založte si doplňkové penzijní spoření a DIP (případně jinak investujte), abyste slabší důchod dokázali z vlastních zdrojů náležitě kompenzovat.