EU schválila omezení pro některá tepelná čerpadla. Odborníci před tím již dříve varovali

Evropský parlament ve středu schválil nová pravidla, která by se měla začít uplatňovat na takzvané f-plyny, tedy fluorované plyny, které jsou dnes součástí klimatizací, tepelných čerpadel a dalších zařízení. Jejich omezení se chystá hlavně kvůli vlivu na globální oteplování.

Podle nových pravidel by měly být fluorované uhlovodíky do roku 2050 úplně zakázány a výrobci by je tak ve svých zařízeních museli nahradit jinými látkami. Ačkoliv tento přechod mnoho výrobců již dávno zahájilo a jejich technologie tak využívají plyny, jež velký vliv na klima planety nemají, v případě některých zařízení by mohl nastat problém.

Nová pravidla, kterými chce Evropská unie snižovat emise látek poškozujících ozonovou vrstvu a podporujících tak oteplení planety se ale nelíbí některým firmám a organizacím. Před novým nařízením tak už dříve varovalo například německé Sdružení výrobců ventilačních a klimatizačních zařízení.

Podle sdružení by schválení nových pravidel mohlo být vážným ohrožením současné adopce tepelných čerpadel v celé EU. Tepelná čerpadla by přitom měla být jedním z hlavních zdrojů, které nahradí plynové kotle a kotle na další fosilní paliva v domácnostech i firmách.

Poslanci Evropského parlamentu byli v případě schvalování nové úpravy většinově pro. S návrhem totiž souhlasilo 457 poslanců, proti jich bylo 92 a 32 se hlasování zdrželo.

Pravidla, která tak byla schválena by měla nastavit jasnou trajektorii omezování využití f-plynů až do jejich úplného zákazu v roce 2050. Opatření tak bude postupně zavádět zákaz na prodej produktů obsahujících fluorované uhlovodíky v různých odvětvích. Nejvíce se to ale dotkne zmiňovaných tepelných čerpadel, klimatizací či dalších chladících zařízení, kde se f-plyny nacházejí.

Náhrada existuje, vědci navíc hledají další

Náhradou za flourované uhlovodíky v klimatizacích a tepelných čerpadlech přitom mohou být například hydrofluoroolefiny (HFO), které mají výrazně nižší potenciál globálního oteplování (GWP) ve srovnání s tradičními HFC. HFO jsou navrženy tak, aby poskytovaly podobnou účinnost při chlazení, ale s mnohem menším dopadem na klimatické změny. Další alternativou jsou přírodní chladiva, jako je amoniak, oxid uhličitý (CO2) a hydrokarbony (například propan a isobutan). Tyto plyny mají nízký GWP (global warming potential – potenciál globálního oteplování) a jsou široce dostupné, což je činí atraktivní volbou pro ekologicky šetrné aplikace.

Právě propan, tedy chladivo R290 už v posledních letech přidává do svých tepelných čerpadel nebo klimatizačních systémů většina výrobců.

Výzkum v oblasti chladiv se také zaměřuje na vývoj nových syntetických směsí, které by měly nižší GWP a byly by kompatibilní s existujícími klimatizačními a tepelnými systémy. Tyto směsi mohou obsahovat různé kombinace HFO, hydrokarbonů a dalších neškodných komponent, které společně nabízejí optimální výkon a bezpečnost.