Vláda rozhodla v neprospěch nájemníků. Od ledna si za drobné opravy a údržbu připlatí výrazně víc
Nájemní bydlení má svá pravidla. Většina lidí je zná jen matně, dokud nepřijde první oprava, první účet a první otázka na to, kdo to vlastně zaplatí. Od ledna se tahle hranice posouvá, a pro nájemníky ne zrovna směrem, který by si přáli.
Výměna těsnění, rozbitý vypínač nebo kapající kohoutek. Věci, které se v bytě prostě stanou a člověk je většinou neřeší. Jenomže právě tyhle „maličkosti“ nás teď budou stát víc. Po deseti letech se mění pravidla, podle kterých se rozděluje, co platí majitel a co nájemník. Víc zaplatí ti, kdo v bytě bydlí, ne ti, kdo ho vlastní.
Co všechno nově spadne na nájemníky
Od 1. ledna 2026 budou platit nové limity pro tzv. drobné opravy a běžnou údržbu. Limit na jednu opravu nově stoupne z 1 000 korun na 1 500 a celkový roční strop ze 100 korun na 150 korun za metr čtvereční podlahové plochy.
Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. vymezuje, které opravy si hradí nájemník ze svého. Jde o běžné věci, které se opotřebují používáním, od klik po splachovače:
• výměna žárovek, zásuvek,
vypínačů, zvonků
• opravy vodovodních baterií, sprch, sifonů,
splachovačů
• údržba dveří, oken, klik, kování
• opravy sporáků, digestoří či bytových kotlů
• drobné zásahy do podlah či lišt
Co už je větší, jde za majitelem, typicky výměna radiátorů, hlavních uzávěrů nebo rozvodů. Změna tedy není v tom, co se opravuje, ale v tom, kolik se platí. A vzhledem k tomu, že cena práce i materiálu od roku 2015 výrazně vzrostla, nájemníci se teď na běžných opravách budou podílet víc.
Proč vláda limity zvedla
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vysvětluje krok jednoduše, staré částky už neodpovídaly realitě. Původní tisícikorunový limit dnes často nestačil ani na výměnu běžného dílu nebo servisní výjezd. Zvýšení má podle vlády narovnat pravidla po deseti letech, kdy se limity neměnily. Automatická valorizace podle inflace, o které se původně uvažovalo, se nakonec do finálního znění nařízení nedostala.
Kolik to znamená v praxi
U menšího bytu o velikosti 40 m² vychází roční limit nově na 6 000 korun místo původních čtyř tisíc. Nájemník v bytě 50 m² může zaplatit až 7 500 korun ročně, u 70 m² pak až 10 500 korun. Na první pohled to nevypadá dramaticky, ale součet drobností během roku umí překvapit. Stačí oprava vodovodní baterie, výměna kliky, oprava vypínače a servis kotle – a limit je pryč.
Jak se bránit zbytečným výdajům
Vyplatí se
schovávat účtenky a zapisovat si všechny drobné
opravy. U ročního limitu totiž rozhoduje součet dokladů. Jakmile
ho překročíte, platí další opravy majitel. Je dobré také
hlásit závady včas, nechat téct vodu nebo odkládat opravu
těsnění se může prodražit víc než samotná
výměna. A v neposlední řadě platí, že domluva je vždy
levnější než hádka.
Mnozí pronajímatelé mají své osvědčené řemeslníky,
kteří práci udělají rychle a často i levněji.
Z pohledu státu jde o logický postup, který má držet krok s inflací. Z pohledu nájemníků o další položku, která zvyšuje už tak napjaté rozpočty. Kdo bydlí v nájmu, ví, že největší jistotou nejsou tabulky, ale férová komunikace s majitelem. Ať už jde o baterii, kliku nebo výmalbu, byt vydrží déle tam, kde se o něj starají obě strany. Jen teď bude tahle péče stát o trochu víc.
























































