Africké počasí míří do Evropy. Předpovědi na léto ukazují nebývale dlouhé vlny veder a sucho

Léto 2025 by podle předpovědí několika meteorologických modelů, včetně předpovědi evropského centra ECMWF, mohlo být výjimečně horké. Podle modelu ECMWF je totiž vysoká pravděpodobnost nadprůměrných teplot a výrazného nedostatku srážek. Nejen počasí v Česku, ale i v rámci celé Evropy by se tak mohlo během letních měsíců podobat tomu, jaké se běžně vyskytuje spíše na africkém kontinentu.

Vlny veder se podle prognóz budou během letošního roku opakovat častěji a také trvat výrazně déle, než tomu bylo v minulých letech. Například Německo se tak už nyní připravuje na možnost dlouhodobých období s teplotami nad 35 °C. Podobné počasí lze přitom očekávat i u nás. Výrazné odchylky od běžných hodnot teplot i srážek tak naznačují, že letošní léto bude z hlediska klimatu připomínat spíše jižní části Afriky než střední Evropy.

Problém se suchem už se přitom prohlubuje v současnosti. Podle posledních dat projektu Intersucho, který se monitoringu půdního sucha věnuje, už je několik částí Česka zasaženo extrémním suchem. Jde hlavně o oblast severní Moravy. Místy kleslo relativní nasycení půdy i pod 20 %, což znamená, že vegetace nemá dostatek vody už ani pro základní růst. Nedostatek srážek z předchozích měsíců, zejména na přelomu zimy a jara, způsobil, že půda není schopná akumulovat vláhu, a jakékoliv deště se rychle vypaří nebo odtečou po povrchu bez většího efektu.

Horké léto zdraží potraviny a zvýší i počet zdravotních obtíží

Zemědělci tak už nyní očekávají výrazný pokles výnosů. Ohroženy jsou především obiloviny, kukuřice a další plodiny, které jsou na dostatek vláhy zvláště citlivé. Kvůli tomu by mohlo dojít i ke zdražení krmných plodin, což se odrazí v ceně masa a mléčných výrobků. Dlouhotrvající sucho navíc ohrožuje ovocnářství a produkci zeleniny, kde výpadky úrody mohou být ještě výraznější.

Mapa: Evropu letos pravděpodobně čekají africká vedra , ...

Nadprůměrné teploty a nedostatek vláhy ale snižuje i dostupnost pitné vody. Klesají totiž hladiny podzemních vod i nádrží, které slouží jako zásobárny pro obce a města. Pokud se srážkový deficit nepodaří dorovnat, což současné modely příliš neočekávají, může v některých oblastech dojít ke zpřísnění režimu nakládání s vodou. Obce by tak mohly, stejně jako v minulých letech, zakázat využívání pitné vody pro napouštění bazénů nebo zavlažování zahrady.

Vysoké teploty, které lze v letošním létě očekávat, budou i výrazným náporem na zdraví lidí. Při vysokých teplotách totiž trpí hlavně starší osoby, děti a lidé s chronickými onemocněními. Vlny veder totiž zvyšují riziko kolapsů a zhoršují srdečně-cévní onemocnění. Pokud teploty během noci neklesají pod 20 °C, nedochází k dostatečné regeneraci organismu a zdravotní potíže se kumulují. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že extrémní horka mají přímý vliv i na úmrtnost.

Další horké léto ovšem není jen jednorázovým výkyvem, ale pokračujícím trendem klimatické změny. Ta ukazuje, že lidstvo není na problémy, které svým chováním, a to zejména využíváním fosilních paliv, připraveno.