Trumpovo odcházení od klimatických plánů je jen gesto, budoucí směr už nastavil byznys
Odchod od Pařížské klimatické dohody, zastavení povolování větrných elektráren a příkaz „vrtat, bejby, vrtat“ většina ekologů ze strany nového prezidenta USA nepřivítala s nadšením. Vypadá to však, že Trumpova nařízení budou jen jakýmsi gestem, které toho v reálu příliš nezmění.
Jen krátce po své pondělní inauguraci začal staronový americký prezident Donald Trump plnit některé své předvolební sliby a ještě v den inaugurace podepsal velké množství dekretů, kterých se nejen ekologické organizace obávaly. Jedním z nich bylo i opětovné zrušení účasti USA na Pařížské klimatické dohodě (Trump už od dohody jednou odstoupil při svém prvním volebním období, zrušení odstoupení, ale následně opět vetoval jeho nástupce Joe Biden). Dekrety, které Trump podepsal, ale budou spíše symbolické, než že by přinesly reálný obrat trendu.
Právě trend směřující ke snižování emisí skleníkových plynů je totiž jasně daný jak byznysem tak i politikou jednotlivých států USA, dekrety kterými tak nový prezident odstoupil od klimatické dohody toho pravděpodobně nezmění příliš. Přestože tak Trump odstoupil od dohody, která by měla omezit růst globálních teplot nad 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí nebo vyhlásil národní energetickou pohotovost a zastavil schvalování nových větrných elektráren v celkovém pohledu o tak velkou otočku nepůjde.
Mnoho amerických států totiž už totiž dříve informovalo o tom, že ve svých plánech na snižování emisí skleníkových plynů chtějí pokračovat navzdory snahám nového prezidenta o jejich zastavení. Plán „vrtat, bejby, vrtat“ tak možná dočasně podpoří větší těžbu ropy a zemního plynu napříč USA, v dlouhodobém horizontu lze ale i tak očekávat pokles těžby kvůli klesající poptávce alespoň co se ropy a ropných produktů týká.
Výrazně větší slovo má v konečném důsledku na přechod směrem k nízkoemisním či bezemisním zdrojům energie a větší využívání elektromobility byznys. Mnoho obrovských firem, a to i těch, jejichž majitelé či ředitelé se účastnili inaugurace prezidenta Trumpa totiž má své plány na přechod od fosilních paliv jasně dané na deset i více let dopředu. Přestože se tak mohlo zdát, že jsou tak miliardáři či CEO firem jako Google, Apple či Amazonu velkými partnery Donalda Trumpa, jde pravděpodobně spíše o logický krok, který jim umožní zůstat s novým prezidentem za dobře.
Dekarbonizace těchto firem, která navíc stála už miliardy dolarů navíc neustane jen kvůli znovuzvolení nového prezidenta, jehož funkční období je výrazně kratší než plány těchto firem. Podle odborníků tak i přes odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody bude dekarbonizace ekonomiky pokračovat minimálně ve stejném tempu jako dosud.
Navíc s ohledem na mnohá vědecká varování, která upozorňují na stále větší problémy, které klimatická změna způsobuje a s nimiž mají mnohé státy USA zkušenosti (požáry v Los Angeles) lze očekávat, že vyhraje rozum nad politikou a změny nutné k útlumu klimatické změny proběhnou i bez schválení prezidenta.
Kroky, které Trump plánoval a nyní uvedl v platnost tak v důsledku lze označit spíše jako symbolické gesto a plácnutí do vody než zásadní změnu směru, která by podkopala dosud nastavené plány a strategie v boji s klimatickou změnou.