Takto děsivě bude vypadat mapa světa za sto let. Ještě se s tím dá něco dělat, apelují vědci

Podle předpovědí, které jsou pevně podepřené důkladnými klimatologickými analýzami, naprosto reálně hrozí, že do 100 let vystoupají hladiny oceánů o jeden až dva metry. To by se na první pohled někomu nemuselo zdát jako vysoké číslo, nicméně opak je pravdou. I zvýšení hladiny oceánů o jeden až dva metry by totiž znamenalo zánik hned několika obydlených ostrovů, poloostrovů a dokonce i pobřežních pevninských oblastí. V některých extrémních scénářích navíc tato čísla mohou být i o poznání vyšší. Kterým obydleným oblastem hrozí během následující stovky let částečný nebo úplný zánik a co je třeba udělat, aby se tento scénář nakonec nestal realitou?

Nejdříve přijdou na řadu ostrovy, které se nacházejí v Tichém oceánu

Úplný zánik hrozí celé řadě obydlených oblastí. Hned zkraje by měla slaná voda pohltit některé z ostrovů, které se nacházejí v největším oceánu, jenž je na planetě Zemi k nalezení – tedy Tichém oceánu, který je rovněž známý pod názvem Pacifik. Konkrétně se jedná například o Marshallovy ostrovy, Kiribati, Tuvalu apod.

Ačkoliv se zpravidla jedná o velmi malé ostrovy, žije na nich ne zcela zanedbatelný počet lidí. Všichni z nich se budou muset poprat s nepříznivou situací, z jejíhož vzniku jsou paradoxně viněni spíše obyvatelé kontinentálních (pevninských) států. Například na Marshallových ostrovech, které se skládají z více než tisíce drobných korálových ostrovů o celkové rozloze 70 čtverečních kilometrů, žije zhruba 70 000 o­byvatel. Na Kiribati pak trvale sídlí dokonce 135 874 obyvatel. To je větší množství obyvatel, než kolik má například Liberec, který je pátým největším městem v České republice.

Připravte se na extrémní vedra, varuje nová globální předpověď

Extrémní vedra, sucho a další překonávání teplotních rekordů z minulých let hrozí podle meteorologů i v následujících letech. Podle aktuální zprávy...

Marshallovy ostrovy jsou složeny z mnoha korálových ostrovů. , Shutterstock....

Slaná voda pohltí i tyto oblasti

Stovky tisíc lidí, kteří se budou muset vystěhovat z tichomořských států, rozhodně nejsou zanedbatelné množství. Situace ovšem může být mnohem vážnější a celkový součet lidí, kterým oceán „ukradne" domovy, se může naprosto reálně vyšplhat až na několik milionů.

Oceán totiž může trvale zaplavit i část Nizozemska, Itálie (např. Benátky), Anglie (zejména jižní), Indonésie (včetně hlavního města, kterým je Jakarta) nebo Bangladéše, který je společně s těmi ostrovními jedním z nejohroženějších států na světě (jen zde může přijít o domov více než 10 milionů lidí).

Ještě nemusí být pozdě

Z úst některých klimatologů nicméně zaznívá, že situace ještě nemusí být úplně ztracená. Stále je možné této katastrofě předejít prostřednictvím několika opatření. Mezi ně patří například:

1. Snížení emisí skleníkových plynů
2. Adaptace měst a krajiny
3. Změna životního stylu a chování

Snížení emisí skleníkových plynů

Tento bod je naprosto klíčový. Žádoucí je přechod na takzvanou bezuhlíkovou ekonomiku. To v překladu znamená, že je třeba odklonit se od fosilních paliv, mezi něž patří např. plyn, uhlí či ropa. 

Fosilní paliva je třeba nahradit obnovitelnými zdroji, kam spadá například voda, vítr, geotermální energie či slunce.

Adaptace měst a krajiny

Některé zalidněné oblasti je možné ochránit adaptací krajiny a samotných měst. To v tomto případě spočívá zejména ve stavbě čerpadel, retenčních nádrží nebo ochranných hrází.

Naprosto fantastickým příkladem, jak adaptace krajiny může vypadat, je Nizozemsko. Tam se již dnes zabraňuje záplavám za pomoci technických staveb a různých opatření, která prospívají nejen lidem, ale i přírodě.

Nizozemsko je skvělým příkladem, jak se změně klimatu postavit. , Shutterstock....

Změna životního stylu a chování

Životnímu prostředí může podat pomocnou ruku úplně každý. Jedná se o šlechetný čin, díky kterému se alespoň do jisté míry můžete podílet na záchraně celé řady živočichů a nemalého množství lidí.

Zde jsou některá z opatření, která může provést každý, kdo chce přírodě ulevit:

1. Úspora energie: Snažte se vyhýbat nadměrnému používání energeticky náročných spotřebičů.
2. Omezení spotřeby masa: Masové chovy hospodářských zvířat se podílejí na znečištění ovzduší. Mnohdy v nich navíc zvířata trpí. Pokud se masa kompletně vzdát nedokážete, můžete zvážit alespoň omezení jeho konzumace.
3. Využívání dopravních prostředků, které se nepodílí na znečištění ovzduší: Jezdit kamkoliv v autě, pokud se jedná o krátkou vzdálenost, je zbytečné a nešetrné. Pro přírodu i vaše zdraví je lepší zvolit jako dopravní prostředek kolo, koloběžku apod. Případně je vhodné využít MHD. 
4. Recyklace: Ani recyklace by se neměla podceňovat. Díky ní je možné ušetřit nemalé množství materiálu.