EU chce kvůli emisím zakázat spalovací motory, jinde mezitím uniká obrovské množství skleníkových plynů

Jako úsměvný by se ve srovnání s jinými zdroji emisí mohl na první pohled zdát plánovaný zákaz spalovacích motorů, který od roku 2035 chystá Evropská unie. Ačkoliv by se v případě omezení vozidel spalujících fosilní paliva dalo ušetřit obrovské množství produkovaných emisí skleníkových plynů, je nutné zaměřit se i na další zdroje. Mezitím, co se chystají omezení „slabých“ zdrojů, unikají do atmosféry skleníkové plyny v obrovském množství úplně jinde.

Přestože by se za jednoho z dalších viníků stále enormní produkce emisí skleníkových plynů mimo dopravy dal označit i průmysl nebo energetika, velké množství skleníkových plynů uniká i „zbytečně“. Ukazuje na to příklad úniku metanu, ke kterému podle odborníků došlo v minulém roce.

Podle francouzské firmy Kayrros, která jako první zaznamenala únik metanu z odlehlého vrtu v Kazachstánu a dalších vědců totiž z vrtu, na kterém došlo k požáru a následnému výbuchu uniklo asi 137 000 tun metanu. Únik metanu byl přitom pozorovatelný i na družicích, které se detekcí těchto úniků zabývají.

Podle britských novinářů z BBC, kteří se přitom odkazují na americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA) je tak ekvivalent uniklých emisí srovnatelných s dopadem jízdy více než 700 tisíc benzínových aut za rok.

Ačkoliv se tak nejen Evropská unie stále zaměřuje na omezování či zákazy spalovacích motorů, plynových kotlů a dalších zařízení produkujících emise skleníkových plynů, ukazuje tato situace i nutnost zaměřit se na další zdroje skleníkových plynů, které mohou být ve výsledku výrazně škodlivější.

V návaznosti na významné snahy Evropské unie omezit emise CO2 tím, že se zaměřuje na postupné vyřazování spalovacích motorů a jiných tradičních zdrojů skleníkových plynů, je třeba se podrobněji zaměřit i na jiné, méně zřejmé, ale neméně důležité faktory. Jedním z klíčových směrů, kam by se měla pozornost obrátit, je zemědělství. Sektor zemědělství je zodpovědný za významný podíl emisí skleníkových plynů, zejména díky chovu hospodářských zvířat produkujících metan, a také využívání hnojiv, která vedou k uvolňování oxidu dusného.

Dalším významným zdrojem jsou odpady. Systémy nakládání s odpady, zejména skládky, jsou významnými zdroji metanu, plynu s mnohem vyšším potenciálem globálního oteplování než CO2. Zlepšení managementu odpadů, včetně recyklace a kompostování, by mohlo výrazně přispět k redukci těchto emisí.

Stavebnictví a stavební materiály, jako je cement, také přispívají svým dílem k celkovým emisím skleníkových plynů. Inovace v oblasti udržitelných stavebních materiálů a energeticky efektivních budov může mít zásadní vliv na snížení emisí z tohoto sektoru.

Obnovitelné zdroje energie a přechod od fosilních paliv jsou klíčové pro snížení emisí v energetice. Investice do solární energie, větrné energie a dalších udržitelných zdrojů energie jsou nezbytné pro dekarbonizaci energetického sektoru. Přestože Evropská unie učinila významné kroky směrem k čistší energii, je stále nutné zrychlit přechod a zajistit, aby nové technologie byly dostupné a cenově dostupné pro všechny členské státy.

Důležitým aspektem je také mezinárodní spolupráce. Emise skleníkových plynů neznají hranice, a proto je důležité, aby Evropská unie pracovala společně s ostatními zeměmi a regiony na globálních řešeních. To zahrnuje sdílení technologií, podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a úsilí o globální dohody zaměřené na snížení emisí.

I když tak plánovaný zákaz spalovacích motorů v Evropské unii představuje významný krok směrem k dekarbonizaci, je zřejmé, že pro dosažení skutečného pokroku v boji proti změně klimatu je třeba se zaměřit na širokou škálu zdrojů emisí. Od průmyslu přes zemědělství a odpady až po energetiku a stavebnictví, všechny sektory musí přispět k redukci emisí.