Kolik byste měli mít stranou na nenadálé výdaje ve věku 30, 40 a 50+. Částky se dramaticky liší

Jak ukázal letošní průzkum jedné z finančních společností, 11 % českých domácností neušetří ani korunu a dalších 11 % ušetří měsíčně méně než 1000 korun. Na druhé straně 33 % rodin si dokáže odložit stranou více než 5000 Kč a 26 % domácností disponuje finanční rezervou vyšší než pětinásobek měsíčního příjmu. Stále je však mnoho Čechů, kteří by ze svých úspor vyžili sotva měsíc. Mezi ně patří i třetina mladých lidí ve věku mezi 18 a 30 lety. 

18–30 let: Mladí a nestabilní 

Doporučení: 2–3měsíční výdaje

V tomto věku ještě mnoho lidí studuje nebo se teprve zaběhává v zaměstnání, takže příjmy nebývají dostatečně vysoké ani stabilní na to, aby se z nich něco dalo našetřit. Pro některé mladé lidi ale finanční rezervu představují rodiče, kteří je podporují při studiu a stále jim dávají kapesné. U rodičů v tomto věku ostatně řada svobodných lidí ještě bydlí. V horší situaci jsou mladé rodiny bydlící v pronajatých bytech. Kombinace rodičovské a platu partnera jen tak tak pokryje všechny výdaje domácnosti a často se neušetří vůbec nic. 

Finance mladých lidí bývají méně stabilní. , ...

30–40 let: Střet s realitou

Doporučení: 3–6měsíční výdaje

Stále více Čechů zakládá rodinu až po 30. roce života, kdy si už vybudovali určitou kariéru a po finanční stránce se cítí stabilnější. Právě tehdy si většina z nich vezme první hypotéku. Více závazků ovšem znamená i nutnost vyšších finančních rezerv. Rodiče odcházejí do důchodu a na jejich pomoc se už nedá spoléhat. Realita života najednou udeří ve vší syrovosti. Kromě dostatečných peněz stranou bychom měli začít myslet i na životní a úrazové pojištění.

40–50 let: Peníze jen létají

Doporučení: 6–9 měsíců výdajů

Pokud jste si v pětatřiceti mysleli, že mimino stojí spoustu peněz, o deset let později vám to bude připadat jako láce. Jak děti rostou, jejich potřeby se zvyšují. Chodí na kroužky, jezdí na tábory, staví se na lyže, oblečení po dětech vaší sestry jim už nestačí. Navíc se přidávají další problémy: Vaši rodiče už na tom třeba nejsou zdravotně nejlépe. Je potřeba je častěji navštěvovat a možná budou potřebovat i vaši finanční výpomoc. Tento věk je proto finančně nejrizikovější a rezerva by měla být co nejvyšší. 

Ve vyšším věku je doporučeno mít rezervy co nejvyšší. , ...

50–65 let: Potřeba jistoty 

Doporučení: 6–9 měsíců výdajů

Stejnou rezervu byste si pak měli udržet i v následujících letech až do odchodu do důchodu. Děti se už sice osamostatňují a začínají vydělávat vlastní peníze, ale zato teď musíte více myslet sami na sebe. Po padesátce se mohou objevit první vážnější zdravotní potíže a v případě, že ztratíte zaměstnání, může vám trvat delší dobu, než najdete nové. K tomu se může přidat nutnost péče o velmi staré rodiče, výdaje při jejich nečekaném úmrtí a následně náklady spojené s dědickým řízením a tak dále. 

Kam rezervu uložit

Zatímco v Česku stále existují lidé, kteří si úspory schovávají doma v hotovosti, takzvaně pod polštářem, většina Čechů (72 %) využívá spořicí účty a termínované vklady. „Na běžném účtu si rezervu nechává 32 % lidí, což je o 7 procentních bodů méně než loni,“ uvádí finanční analytik Jaroslav Ondrušek. Mezi mladými a vzdělanějšími lidmi pak podle něj roste popularita investování. 

Investice do dluhopisů, akcií či kryptoměn představuje možnost mnohem vyššího zhodnocení úspor než spořicí účty, je však spojena s vyšším rizikem propadu hodnoty vkladu. Za zcela nejméně výnosný nicméně odborníci považují běžný účet – zde peníze každoročně vlivem inflace tiše ztrácejí hodnotu a úrok je mizivý. Stejně tak se nevyplatí ani schovávat hotovost ve slamníku, jakkoli to někomu může připadat jako sázka na jistotu.