Šálek kávy za dvě stovky by brzy mohl být realitou. Cena klimatem ohrožené plodiny totiž rychle roste.
Dvě a více káv denně. Přesně to je téměř denní rutina mnoha lidí na světě, už brzy by ale mohl být tento zvyk spíše luxusem. Cena oblíbené plodiny totiž velmi rychle roste a kvůli klimatickým změnám nejsou její vyhlídky vůbec optimistické.
Šálek kávy je nezbytnou součástí dne mnoha lidí. Už brzy brzy by však každodenní šálek kávy mohl být luxusem, který si ne každý bude moci dovolit. Rostoucí ceny kávy, způsobené různými faktory, včetně klimatických změn, zvyšují náklady provozovatelů pražíren a kaváren. Pokud se tyto náklady přenesou na spotřebitele, hrozí, že se téměř 30 let nepřetržitého růstu kávového průmyslu zpomalí.
Giuseppe Lavazza, šéf stejnojmenné italské pražírny, nedávno pro server The Conversation naznačil, že cena jeho produktů ve Spojeném království by mohla v příštím roce vzrůst o 20 až 25 %. To by bylo navíc k již 15% nárůstu, který spotřebitelé zažili během předchozích 12 měsíců. Cena středního latte od roku 2021 vzrostla o více než 30 %, což přibližuje kdysi nemyslitelnou flat white za 5 liber (téměř 150 korun). Vlajková loď londýnského obchodu Lavazza si přitom již účtuje 5,50 GBP (163 korun) za šálek kávy. Už brzy by se tak nejen ve Spojeném království mohla cena šálku kávy dostat i v přepočtu nad 200 korun.
Hlavním faktorem tohoto vývoje je rostoucí cena surové zelené kávy. Komoditní pražírny běžně nakupují dva druhy kávy: Arabicu a Robustu. Cena komoditních futures na Arabicu se v roce 2020 pohybovala na úrovni 1 USD za libru, do února 2022 vzrostla na 2,50 USD, a po mírném poklesu se koncem června tohoto roku vrátila na více než 2,50 USD. Cena Robusty, která se používá především v instantní kávě, mezitím vzrostla z 1,28 USD za kg v únoru 2020 na dnešních 4,45 USD za kg. Tento růst cen je způsoben poklesem velikosti sklizně kávy a zásob v hlavních producentských zemích.
V Brazílii, největším světovém producentovi kávy, vedly silné deště v regionu Minas Gerais k vysokým úrovním škůdců a chorob, což mělo dopad na výnosy během sklizně v roce 2023. Vietnam, největší producent Robusty, zaznamenal nižší sklizeň kvůli dlouhodobým suchům a vyšším teplotám. Indonésie a Kolumbie také zažily pokles výnosů kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám.
Dalším faktorem růstu cen je válka na Ukrajině, která ovlivnila výrobu a pražení kávy, protože pěstitelé nebyli schopni zajistit dodávky hnojiv po ruské invazi. Pražírny čelí rostoucím nákladům na energii, které se obtížně obcházejí v podniku, jehož základním procesem je aplikace tepla na surovinu. Cena přepravy také eskalovala po narušení tras Rudého moře milicemi Houthi v Jemenu.
Globální poptávka po kávě nadále roste, zejména na netradičních trzích, což vede ke zvýšené konkurenci v zásobování. Producentské země stále více vytvářejí velké vnitřní trhy, aby vyvážily ty mezinárodní – například v Indonésii se nyní více než 40 % všech výstupů spotřebovává na domácím trhu.
Zásadním problém zdražování kávy stejně jako dalších surovin ale zůstává stále stejný – klimatická změna. Ta totiž představuje problém pro pěstování kávy na současných místech. Ta by se už během třiceti let mohla stát pro kávu absolutně nevhodná a její pěstování by tak na mnoha současných lokalitách zaniklo. Právě to by tak mohlo ceny kávy vyšponovat ještě výrazně výš.
