Češi se za pár dní dočkají nebeské podívané, která se naskytne jen 1x za život. Vyplatí se být venku ve správný čas

Kometa Lemmon je výjimečná hned několika aspekty. Na rozdíl od menších, krátkoperiodických komet, které se k nám vracejí v řádu desítek let (například Halleyova zhruba každých 76 let), putovala Lemmon meziplanetárním prostorem více než tisíciletí. Astronomové spočítali, že poslední průlet Sluneční soustavou se odehrál kolem roku 675 n. l. Nyní se vrací z hlubin vesmíru, aby nabídla nebeskou show, jakou vidíme možná jednou za život.

Hvězdná podívaná

Podle výpočtů NASA a Evropské jižní observatoře se kometa nejvíce přiblíží k Zemi 21. října, kdy bude od nás vzdálena asi 89 milionů ki­lometrů – tedy přibližně dvě třetiny vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. V té době dosáhne i své největší jasnosti, která by mohla odpovídat magnitudě +2 až +3­. To znamená, že ji za dobrých podmínek uvidíme i bez dalekohledu jako mlhavou hvězdu s protaženým „ocasem“. Její zelenkavý odstín je dán ionizovanými uhlíkatými a dusíkatými plyny, které reagují se slunečním zářením a dodávají kometám jejich nezaměnitelný mystický vzhled.

Kometa C 2025 A6 (Lemmon) na noční obloze , Shutterstock...

V Česku bude Lemmon viditelná nejlépe mezi 18. až 21. říj­nem, konkrétně mezi 4:00 a 6:­00 ráno, kdy stoupá nad severovýchodní obzor. Vyplatí se vyrazit mimo město, ideálně na vyvýšené místo s nerušeným výhledem a minimálním světelným znečištěním. Astronomové doporučují hledat kometu v oblasti souhvězdí Honících psů, nedaleko jasné hvězdy Cor Caroli. Postupně se bude přesouvat směrem k souhvězdí Vel­ké medvědice a jejím ocasem bude možné mířit až k Velkému vozu­. Po 20. říjnu už bude její východ kolidovat se Sluncem, takže pozorování s každým dnem zkomplikuje denní světlo.

Hledejte Velký vůz

Kdo dá přednost večerní obloze, dočká se možnosti sledovat kometu krátce po západu Slunce, přibližně mezi 19. a 21. hodinou, kdy se objeví nízko nad severozápadním obzorem. Pomoci může orientace podle známých hvězd  – kometa totiž bude prolétat přímo pod „ojí“ sou­hvězdí Velkého vo­zu. Na místech s čistým horizontem má šanci být pozorovatelná i s běžným triedrem; menší dalekohled pak odhalí i jemný, až dvacetistupňový ohon zářící směrem od Slunce.

Podle astrofyzika Pe­tra Horálka ze Slezské univerzity půjde o nejjasnější kometu posledního desetiletí. Kromě toho dodává, že vzhledem k její dráze se v budoucnu zkrátí její oběžná doba na zhruba 1150 let – příští generace ji tedy sice jednou spatří, ale až v roce 3175. „Je to krásný příklad poutníka v čase – objekt, který byl svědkem středověku, k nám znovu přilétá v éře umělé in­teligence,“ u­vedl. 

Aby zážitek nezkazilo počasí, odborníci doporučují hlídat aktuální vývoj oblačnosti. Modely naznačují, že ideální noc k pozorování bude sobota 18. října, kdy se po přechodu studené fronty očekává jasná obloha s minimem mlh. V dalších dnech už se má oblačnost zvyšovat, což může zakrýt výhled i v nížinách. V případě čisté oblohy se připravte na teploty blízko nuly – termoska, čepice a teplá bunda budou stejně důležité jako dalekohled nebo fotostativ.

Kde se vzala Lemmon?

Zajímavostí je i samotný původ jména této vlasatice. „Lemmon“ nepochází od ovoce, ale od Mount Lemmon Ob­servatory, kopce v pohoří Santa Catalina v Arizoně, kde astronomové z University of A­rizona provozují jeden z nejúspěšnějších přehlídkových teleskopů pro hledání planetek a komet. Program Mount Lemmon Survey stojí například i za objevem několika blízkozemních asteroidů, které pomohly včas varovat před možnými srážkami se Zemí.

Pozorování hvězd z vrcholu hory se jen tak někomu nepoštěstí. , Shutterstock...

Komety odedávna fascinují lidstvo. Ve starověku byly považovány za posly změn, někdy i neštěstí, v mo­derní době jsou ale symbolem krásy vesmíru a připomínkou, jak pomalý je jeho čas oproti našemu životu. Možná právě proto má současná Lemmon v sobě poetiku v podobě světelného doteku raného středověku, který se znovu objevuje nad našimi hlavami.

Pokud vás tedy láká vidět něco, co se už po zbytek vašeho života na obloze neukáže, vyjděte do ticha chladné noci a podívejte se směrem k severovýcho­du. Na hranici mezi hvězdami Velké med­vědice a souhvěz­dím Honících psů možná rozeznáte jemný smaragdový bod s náznakem ocasu – posla z nepřed­stavitelných dá­lav, který se po třinácti sto­letích rozhodl vrátit zpět k Z­emi.