Přidáno dostanou i ti, kdo si o to neřekli. Změna v systému od příštího roku zvýší výplaty statisícům Čechů

Požádat svého zaměstnavatele o zvýšení platu pro mnoho lidí není vůbec jednoduché. Jedná se o nepříjemné téma, které si spojujeme s nejistotou, obavou z odmítnutí nebo špatným pocitem. Od nového roku však dostanou přidáno i ti, kteří si o to u svého zaměstnavatele výslovně neřekli. 

Minimální mzda se zvýší o 1 600 korun

Nový rok se ponese ve znamení pozitivních zpráv. První z nich je zvýšení minimální mzdy, a to o úctyhodných 1 600 korun měsíčně. Nově tak bude činit 22 400 Kč měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené 40hodinové týdenní pracovní době bude ve výši 134,40 Kč. Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pozitivní zprávou pro všechny, kteří za ni pracují, což se týká statisíců Čechů. 

Tyto změny vycházejí z valorizačního mechanismu, který byl do zákoníku práce zakotven v roce 2024. Zatímco v minulosti se o výši minimální mzdy rozhodovalo na poslední chvíli, nyní mají zaměstnanci i zaměstnavatelé informace s větším předstihem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si přitom klade za cíl, aby podíl minimální mzdy na průměrné hrubé mzdě postupně rostl. Každoročně má tento podíl růst přibližně o 1,2 procentního bodu. V roce 2029 by měl činit cílových 47 %. 

Od nového roku se zvýší minimální mzda , ...

Firmy jsou nuceny zaměstnancům přidávat

Kromě toho, že roste minimální mzda, se pochopitelně zvyšuje i průměrná mzda. Ve druhém čtvrtletí roku 2025 činila 49 402 Kč. Firmy jsou i kvůli tomu pod stále větším tlakem zvyšovat mzdy zaměstnancům. Zaměstnavatelé jsou nuceni přizpůsobit své odměňování tržní realitě. V opačném případě totiž riskují odchod kvalifikovaných pracovníků ke konkurenci. 

Zvyšování průměrné mzdy mimo jiné znamená, že se posouvají i mzdové hladiny v jednotlivých oborech. To, co dříve bývalo běžným standardem, už dnes nestačí. V posledních letech se zaměstnavatelé často odvolávali na vysokou inflaci jakožto hlavní důvod, proč nemohou zaměstnancům přidat. Jenže tato argumentace již nyní nestačí. Lidé jsou si vědomi toho, že se ekonomika stabilizuje a inflace zpomaluje. 

Vzrůst mohou i zákonné příplatky za práci v noci, o víkendech nebo přesčas 

Příplatky za práci v noci, přesčas nebo o víkendech se vypočítávají z průměrného výdělku zaměstnance. Pokud u vás tedy průměrný výdělek v příštím roce vzroste, můžete automaticky počítat i s vyšším příplatkem. 

Příplatky se vypočítávají následovně:

• Příplatek za práci přesčas činí minimálně 25 % průměrného výdělku zaměstnance. Se zaměstnavatelem se však lze domluvit na poskytnutí náhradního volna místo příplatku.

• Příplatek za práci v noci činí 10 % průměrného výdělku, nicméně lze sjednat i jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Ve státní sféře je příplatek za práci v noci 20 % průměrného hodinového výdělku. 

• Za práci o víkendech přísluší zaměstnancům v podnikatelském sektoru příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku, ale sjednat lze i jinou výši. U státního sektoru se jedná o 25 % průměrného hodinového výdělku.

Budou platit přísnější podmínky pro daňový bonus , ...

Od nového roku budou platit přísnější podmínky pro daňový bonus

Další chystaná změna se dotkne zaměstnanců, kteří mají dítě. Nově totiž budou platit přísnější podmínky pro daňový bonus. Na ten mají nárok zaměstnanci v případě, že je částka daňového zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu. 

Za celý kalendářní rok přitom vzniká nárok na daňový bonus za předpokladu, že aktivní příjmy ze zaměstnání a podnikání dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy. Pro rok 2026 tak bude tato výše činit 134 400 Kč. Vzhledem k tomu nebudou moci daňový bonus získat lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé s pouze pasivními příjmy.