Rozdíl mezi červenou a bílou cibulí není jen v barvě. Většina Čechů při vaření sáhne po té špatné

Cibule je bezesporu plná zdraví prospěšných látek, vitamínů, minerálů, silic a flavonoidů. Je tedy častým středobodem různých vědeckých studií. Některé z nich se dokonce zaměřily na to, zda se v červené cibuli nenacházejí jiné látky než v její bílé či žluté variantě. Výsledky překvapily i samotné vědce, protože každý z druhů má své vlastní silné stránky. 

Každý druh cibule obsahuje trochu jiné živiny i prospěšné látky , ...

Červená cibule má v něčem náskok

Červená cibule obsahuje velké množství flavonoidů, zejména antokyany a kvercetin. Antokyany jsou pigmenty, které cibuli dodávají červenou či fialovou barvu. Zároveň však mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Některé studie například uvádějí, že u červených odrůd cibule je až několikanásobně více antokyanů. 

Dalším flavonoidem v cibuli je kvercetin. Jde o působivou látku, která v našem těle funguje jako silný antioxidant. Navíc velmi výrazně pomáhá s alergickými příznaky. Kvercetinu obsahuje červená cibule od 54 do 286 miligramů na kilogram, samozřejmě dle odrůdy nebo zralosti. Zajímavé ale je, že u bílé cibule se objevuje jen ve stopovém množství. 

Toto potvrzuje například výzkum na univerzitě v Guelphu v Kanadě z roku 2017. Vědci se tehdy rozhodli testovat pět druhů cibule a zjistit, zda některý z nich může fungovat jako prevence či lék proti rakovině. Tento výzkum jasně prokázal, že červená cibule (konkrétně šlo o odrůdu Ruby Ring) umí díky vysokému obsahu výše zmíněných flavonoidů spustit procesy, které začnou ničit rakovinotvorné buňky. Pravidelná konzumace je tak například skvělou prevencí rakoviny tlustého střeva.

Tato zjištění jasně poukazují na zdravotní benefity červené cibule. Zatímco kvercetin funguje jako účinný přírodní pomocník proti sezónním alergiím, antokyany mají silně protizánětlivé účinky, podporují imunitní systém a fungují jako prevence obezity, cukrovky nebo onemocnění kardiovaskulárního systému. 

Volba barvy cibule není jen o konkrétním receptu , ...

Je opravdu bílá horší?

Ačkoliv je z jednoho úhlu pohledu červená cibule opravdu zdravější, i bílé kultivary mají svá pozitiva. Bílá cibule je často jemnější a méně ostrá. Je tak lépe stravitelná a ideální na vaření a pro lidi s citlivým žaludkem a zažíváním. V kuchyni je navíc velmi univerzální a hodí se v podstatě do jakéhokoliv receptu s cibulí. 

Díky jemnější chuti se bílá nebo šalotková cibule lépe konzumuje zasyrova a neztratí se z ní tolik vitamínů a dalších důležitých látek. Podle všeho se tento druh cibule pyšní i vyšším obsahem vitamínu C a kyseliny listové, která je mimořádně důležitá například pro těhotné a kojící ženy. 

Druhy cibule a na co je použít

Ačkoliv se výše zmiňujeme o “klasické” cibuli jako o té bílé, v obchodě ji z váhy na zeleninu možná znáte pod názvem cibule kuchyňská nebo cibule žlutá. Je to proto, že skutečná bílá cibule je trochu jiná odrůda, než naše kuchyňská klasika. Bílá cibule má obvykle větší rozměry, je kulatá, s tenčí slupkou a opravdu čistě bílou barvou dužiny. Hodí se například do salátů, pomazánek nebo tacos. Používá se nejčastěji v latinskoamerické kuchyni a je méně aromatická než cibule žlutá kuchyňská, které u nás v Česku běžně říkáme “bílá”.

Dalším druhem je cibule šalotka. Ta má menší, podlouhlý tvar a jemnou nasládlou chuť. Obsahuje velké množství antioxidantů a je ideální do jemných jídel, ve kterých není žádoucí silná chuť cibule. Často ji najdeme v receptech francouzské a středomořské kuchyně. 

No a nakonec nesmíme zapomenout ani na jarní cibulku. Ta může být bílá i červená. Jarní cibulka se konzumuje i s čerstvou natí a hodí se hlavně do studené kuchyně. Kromě obrovského množství antioxidantů obsahuje také chlorofyl, železo, kyselinu listovou a vitamíny skupiny B. Je ale dobré vědět, že všechny tyto látky jsou nejvíce účinné v syrovém stavu. Ideální je tak přidávat jakýkoliv druh cibule například do salátů nebo pomazánek, kde si ji vychutnáte čerstvou.