Německo zvyšuje minimální mzdu a Češi jen tiše závidí. Takový rozdíl už je skoro k pláči
Zatímco na jedné straně hranic vláda mluví o „velkém kroku ke spravedlnosti“, na té druhé panuje ticho. Zvyšování minimální mzdy u našich západních sousedů se dotkne milionů lidí, zatímco čeští zaměstnanci sledují, jak se nůžky mezi příjmy ve dvou státech dál rozevírají. Přestože i u nás mzdy rostou, tempo a rozsah změn se s Německem zkrátka nedají srovnat.
Rozdíl v odměňování mezi Českem a Německem se v posledních letech stal jedním z nejviditelnějších symbolů odlišné ekonomické reality. Obě země přitom spojuje geografická blízkost i dlouhá historie spolupráce. Jenže zatímco Německo už roky zvyšuje mzdy v několika vlnách a dbá na to, aby i nízkopříjmové profese držely krok s rostoucími náklady, v Česku se i po zvýšení minimální mzdy stále pohybujeme na zcela jiné úrovni. Nejde přitom jen o čísla. Německá vláda mluví o uznání a důstojnosti práce, čeští zaměstnanci se potýkají s tím, že i přes každoroční růst výdělků jim na konci měsíce zůstává čím dál méně.
Když práce za hranicí znamená dvojnásobek
Německá komise pro minimální mzdu schválila zvýšení ve dvoufázovém modelu. Od ledna 2026 vzroste hodinová sazba na 13,90 eura a od ledna 2027 na 14,60 eura. Návrh, který vláda obvykle schvaluje bez úprav, má dopad na zhruba šest milionů lidí. Předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Bas označila krok za „důležitý pro spravedlnost a uznání lidí, kteří udržují zemi v chodu“.
V Česku je přitom minimální mzda pro rok 2025 stanovena na 20 800 korun. Odhady pro rok 2026 se pohybují kolem 21 až 22 tisíc korun, což odpovídá přibližně polovině částky, kterou si vydělá zaměstnanec s německou minimální mzdou. Pracovníci z českého pohraničí tak často míří do Německa, kde i za běžné manuální profese dostanou dvakrát tolik. Zatímco v Ústeckém nebo Karlovarském kraji je běžná hrubá mzda okolo 30 tisíc, pár kilometrů za hranicí mohou dostávat přes 55 tisíc korun.
Vyšší mzdy lákají Čechy za hranice, kde si i za běžnou práci vydělají dvojnásobek.
, ...
Když více znamená i dráž
Německé výdělky jsou sice vyšší, ale odpovídají jim i životní náklady. Podle analýzy banky N26 činí průměrné měsíční výdaje domácnosti v Německu 2 846 eur, tedy zhruba 72 tisíc korun. Bydlení z této částky ukrojí přibližně třetinu, průměrná domácnost za něj vydá kolem 1 025 eur, což odpovídá 26 tisícům korun.
Pro srovnání, české domácnosti dle PAQ Research vydávají za bydlení v průměru cca 12 800 korun měsíčně, za potraviny kolem 8 000 korun a za ostatní výdaje necelých 9 000 korun. Přestože je v Německu život dražší, rozdíl v příjmech je natolik výrazný, že reálná kupní síla běžného zaměstnance zůstává vyšší než v Česku. I po zaplacení všech nezbytných nákladů Němci jednoduše ušetří víc.
Růst, který neřeší podstatu
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí roku 2025 dosáhla 49 402 korun, medián činil 41 115 korun. Meziroční růst o 7,8 % zní optimisticky, reálně si však lidé polepšili o pouhých 5 %. Vzhledem k tomu, že ceny bydlení a potravin rostly ještě rychleji, většina domácností nárůst ani nepocítila.
Výzkum PAQ Research zároveň ukazuje, že české rodiny dávají za bydlení a potraviny často více než 40 % svých příjmů. V mnoha případech se rozpočet domácnosti po zaplacení všech nákladů dostává na nulu. To je důvod, proč se i přes vyšší mzdy většina lidí necítí finančně lépe než před několika lety.
Krok vpřed pro jedny, stagnace pro druhé
Zvýšení německé minimální mzdy má pomoci těm, kteří zajišťují chod země, od pracovníků ve službách až po zaměstnance v logistice. Opatření posiluje i vyjednávací pozici zaměstnanců v odvětvích s nižšími platy. V Česku se sice každoroční růst minimální mzdy promítá i do takzvané zaručené mzdy, ale rozdíl oproti západním zemím zůstává propastný. Nejvyšší úroveň zaručené mzdy u nás dosahuje 33 280 korun, což odpovídá přibližně polovině německé minimální mzdy.
Zatímco v Německu se mluví o postupném přiblížení hranici patnácti eur za hodinu, u nás se diskuse často točí kolem stokorunových navýšení. Přitom právě práce s nízkými výdělky tvoří páteř mnoha odvětví. Bez skutečného přiblížení západním standardům zůstane český pracovní trh závislý na tom, že lidé budou hledat lepší příležitosti jinde.
Jen pár kilometrů dělí dva světy s rozdílnými mzdami i životní úrovní.
, ...
Sen o rovnosti zůstává v nedohlednu
Evropské mzdy se podle statistik pomalu sbližují, ale dynamika je velmi nerovnoměrná. Zatímco Německo krok za krokem navyšuje mzdy a posiluje ochranu zaměstnanců, Česko se soustředí hlavně na udržení konkurenceschopnosti firem. Jenže rozdíl v odměňování, který dnes dělí dvě sousední země, se stal otázkou nejen ekonomiky, ale i sebevědomí. Pro mnoho Čechů je totiž práce v Německu stále symbolem jistoty a uznání.
