Top 3 nejhodnější plemena: Tihle psi štěkat vůbec neumí. Ideální volba pro byt i citlivé sousedy

Pokud bydlíte v bytovce a bojíte se, že budete jako majitelé psa rušit všechny své sousedy, můžete se zaměřit na plemena, která na štěkot moc neužije. I mezi nimi se sice najdou raubíři, kteří vám moc ticha nedopřejí, ale také úplní miláčkové, kteří do domu vnesou klid a pohodu.

Proč někteří psi neštěkají?

Odborníci vysvětlují, že důvodů, proč se psi nemusí projevovat klasickým zvukem, je více. Když pomineme zdravotní neduhy spojené se stářím nebo dysfunkci hlasivek provázanou se ztrátou energie, většinou je absence štěkání spojena se psím charakterem. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports v roce 2020 například porovnávala frekvenci štěkání s povahovými rysy jednotlivých psů a zjistila, že úzkostlivý nebo snadno vzrušiví psi měli tendenci k častějšímu štěkání než jejich sebejistí a klidní druzi. 

Někteří psi ale štěkat skutečně ani fyzicky nedokážou. Obvykle zato vydávají jiné hlasité zvuky v podobě vrčení, kvílení nebo vytí, takže to automaticky neznamená, že z nich budou nerušiví společníci. Přesně z toho důvodu se při vybírání ideálního mazlíčka hodí sledovat nejen to, jestli má schopnost štěkat, ale i jeho celkový temperament. 

Trochu kočka, trochu pes – basenji

Unikátním zástupcem poslední zmíněné skupiny je středně velký pes s aristokratickým vzhledem a elegantními pohyby zvaný basenji. Má zvláštní stavbu hlasivek, díky které vydává specifické zvuky připomínající spíš jódlování, vytí nebo zívání, které v mnoha lidech dokonce evokuje mňoukání. Také proto jsou tito psi často přirovnáváni ke kočkám v psím těle. Podtrhují to i jejich povahové rysy. Stejně jako kočky jsou nezávislí, rádi lezou do vyšších poloh a dokonce se vyhřívají na slunci. 

Basenji má podobu psa, ale povahou připomíná kočky. , ...

V domácím prostředí bývá basenji klidný a projevuje se jako inteligentní a citlivý společník. Skvěle zapadne nejen k milovníkům ticha, ale i k pořádkumilovným jedincům. Jeho krátká srst totiž nevydává zápach, takže má hned několik unikátních vlastností, kterými se v psí říši vymyká. 

S hlasivkami je na tom podobně i zavalitý aljašský malamut, který ale rozhodně nepatří mezi málo energické psy. Je náročný jak na prostor, tak na aktivitu, proto se do bytu příliš nehodí. Sice je přátelský a nevykazuje agresivní sklony, ale také se potřebuje vyběhat a dát najevo svůj názor. Své reakce na okolí projevuje formou hlasitého vytí, ke kterému ho může vyprovokovat takřka cokoliv.

Ne každý malý pes je křikloun – francouzský buldoček

Do menších obydlí si lidé často pořizují miniaturní plemena, která nejsou tak náročná na prostor i dlouhé venčení. Co jim ale bylo upřeno na velikosti, to většinou dohánějí pronikavým štěkotem. Fran­couzský buldoček se svou typicky velkou hlavou, krátkýma ušima a rozpláclým čumákem tvoří výjimku z pravidla. Ačkoliv je veselý, společenský a rád se mazlí s celou rodinou, mnoho povyku nenadělá. Štěká pouze když vycítí nebezpečí, a pak se v něm probouzejí i ochranitelské tendence, kdy svého pána vehementně hlídá. 

Francouzský buldoček štěká jen, když cítí nebezpečí. , ...

Historie francouzských buldočků je spojena s Anglií, odkud se v průběhu průmyslové revoluce rozšířili do Francie. Tam se stali oblíbenými psy vyšších vrstev. Možná proto jsou spokojení i když vyspávají dlouhé hodiny na gauči, pokud ale nejsou dlouhodobě ochuzeni o lidskou společnost. Ačkoliv tento pes příliš neštěká, vydává jiné zvuky. Vinou svého čumáku a krátké dýchací trubice nejčastěji chrochtá, což je provázáno také slintáním. Jeho povaha je ale většinou dobrácká a snadno zvládnutelná i pro začínající chovatele nebo děti. 

Tichý plyšák – akita

Pověst neštěkajících psů provází také akity, které jsou většího vzrůstu a jejich největší ozdobou je huňatá srst připomínající plyšového medvěda. Její původ můžeme vystopovat až do Japonska, kde byla křížením několika druhů vyšlechtěna první akita inu. Stejně jako jiná šlechtěná plemena je tak bohužel náchylnější k některým zdravotním problémům, jako jsou různá autoimunitní onemocnění a problémy s kůží nebo očima. 

Akita je lovec, který překvapí svou nečekaně klidnou povahou. , ...

Podobně jako malamuti jsou tihle psi známí svým vytím. Neznamená to ale, že štěkat nedokážou. Dělají to však v momentech, kdy cítí úzkost nebo ohrožení, na které chtějí upozornit. Skrze štěkot ale mohou vyjádřit i svou nespokojenost, nebo dokonce nudu, kterou se pak mohou pokusit zahánět i na domácím vybavení.

Jak často se vokálně projevují vždy závisí na povaze konkrétního psa, ale všeobecně je akita navzory svým dobrým loveckým pudům klidný a mírumilovný pes s nebojácnou povahou. Miluje svého majitele a je mu maximálně věrná.

Žije ale pro dobrodružství a musí tak mít dostatek pohybu. Z toho důvodu je vhodná spíš pro zkušenější majitele. Vyžaduje jasné hranice a důkladný výcvik, aby její inteligence mylně nepůsobila jako tvrdohlavost. Pokud se nenudí, má dostatek aktivit, pohybu a stabilní režim, může bez problémů fungovat i ve větším bytě.