Výzva: Máte na to být lékařem? Pokud zvládnete odpovědět na těchto 7 otázek, máte na medicínu nejen žaludek, ale i mozek.

Výše zmíněné tvrzení podtrhuje mimo jiné fakt, že studium na lékařských fakultách v České republice zpravidla zabere šest let a nemá žádný mezistupeň v podobě bakalářského titulu. Oproti tomu běžné vysokoškolské studium zabere o rok méně a navíc je rozděleno na dvě části. Je nepochybné, že medicínu může dostudovat a práci doktora vykonávat jen velmi úzká skupina lidí. V kvízu, který najdete na konci tohoto článku, si můžete do jisté míry otestovat, jak se v základních lékařských termínech orientujete. 

Dokončením studia medicíny to zdaleka nekončí: Čerství absolventi lékařských fakult ještě nejsou kvalifikovaný­mi lékaři

Fakt, že studium medicíny zpravidla zabere šest let, je relativně známý. Mnohem méně lidí ovšem ví, že po úspěšném dokončení studia na lékařských fakultách se studenti ihned nestávají kvalifikovanými lékaři s vlastní praxí. 

Po úspěšném složení závěrečných zkoušek se totiž studenti teprve dostávají do fáze postgraduálního vzdělávání. O něm se často hovoří jako o specializačním vzdělávání nebo atestační přípravě. V jejím průběhu se čerství absolventi lékařských fakult specializují na konkrétní obor medicíny (např. chirurgie, pediatrie, kardiologie, onkologie, alergologie, neurologie) a teprve po složení atestační zkoušky se stávají plně kvalifikovanými specialisty ve svém oboru.

Trvání postgraduálního vzdělávání se může lišit na základě toho, na co přesně se studenti medicíny zaměřují. Zatímco postgraduální vzdělávání v oboru všeobecného praktického lékařství zpravidla zabere tři roky, u chirurgie to je až pět let. 

Ani dokončením postgraduálního vzdělávání to nicméně pro doktory nekončí. Lékaři se musí vzdělávat i poté – musí se průběžně informovat o nových studiích či doporučeních lékařské komory a seznamovat se s novými technologiemi.

Lékaři se průběžně vzdělávají po celou dobu své kariéry. , ...

Plat doktorů se liší podle zaměření. Kteří doktoři si vydělávají nejvíce?

Je jasné, že každý lékař má jinak vysoký plat. Jeho výše se do značné míry odvíjí od specializace. Jak vysoké platy jsou v jednotlivých zaměřeních?

1. Anesteziologie a intenzivní medicína: Anesteziologové mají na starosti uspávání před operacemi. V druhém případě se jedná o doktory, kteří se zaměřují na pacienty v kritickém stavu. Tato dvě zaměření se řadí mezi nejlépe placená. Plat činí 100 000 až 140 000 korun. 
2. Chirurgie: Plat chirurgů se zpravidla pohybuje v rozmezí od 95 000 do 140 000 korun měsíčně. Jedná se rovněž o jedno z nejlépe placených zaměření. Není divu, neboť chirurg často pracuje ve stresových situacích a zodpovídá za okamžitá rozhodnutí.
3. Onkologie: Plat onkologů činí zhruba 80 000 až 120 000 korun měsíčně. Onkologové se zaměřují na léčbu nádorových onemocnění. 
4. Alergologie a imunologie: Plat v těchto zaměřeních se pohybuje mezi 70 000 až 100 000 korunami měsíčně. 
5. Psychiatrie: Jedná se o jedno z nejoblíbenějších studijních zaměření nejen v České republice, ale i celkově ve světě. Plat psychiatrů se většinou pohybuje v rozmezí od 75 000 do 100 000 korun měsíčně. 
6. Pediatrie: Dětští lékaři zpravidla pobírají 60 000 až 95 000 korun měsíčně.
7. Praktičtí lékaři: Praktičtí lékaři (všeobecní lékaři pro dospělé) si přijdou na 70 000 až 120 000 korun měsíčně. 
8. Oční lékaři: Oční lékaři si běžně vydělají 70 000 až 100 000 korun měsíčně. 

Na závěr je nutné dodat, že ne všichni lékaři jsou státními zaměstnanci. Mzdy, které pobírají soukromí lékaři, mohou mít širší rozpětí. 

Chirurgové patří k nejlépe placeným doktorům. , ...

Kvíz

Jak jste na tom se znalostmi medicíny? Otestovat se můžete prostřednictvím tohoto kvízu. Odpovědi najdete na závěru článku. Pokud dokážete odpovědět na sedm ze sedmi otázek, mohli byste zvážit zahájení studia medicíny. 

Otázka č. 1: Co je vazodilatace?

a) Rozšíření cév

b) To samé co hyperglykémie

c) Poškození mozkových buněk

Otázka č. 2: Co je insomnie?

a) Nespavost

b) Nadměrná spavost 

c) Strach ze spánku 

Otázka č. 3: Co je intubace?

a) Zavedení trubice do dýchacích cest

b) Podání injekce do svalu

c) Měření krevního tlaku

Otázka č. 4: Co znamená zkratka „EKG“?

a) Elektrokardiogram – záznam srdeční činnosti

b) Elektrochirurgický zákrok

c) Elektronická karta pacienta

Otázka č. 5: Co je hypoglykémie?

a) Nízký glykemický index potravin

b) Stav, kdy hladiny glukózy v krvi klesne pod normální fyziologickou hodnotu

c) Nízká hladina glykogenu ve svalech

Otázka č. 6: Co znamená lékařský termín „statim“?

a) Pomalu, bez spěchu

b) Ihned, okamžitě

c) Na konci dne

Otázka č. 7: Co je „biopsie“?

a) Odběr vzorku tkáně k vyšetření

b) Typ rentgenu

c) Léčebná masáž

Správné odpovědi: 1. a), 2. a), 3. a), 4. a), 5. b), 6. b), 7. a).