Brněnští vědci chtějí vytvořit účinnou ochranu brambor před škůdci i bez pesticidů

Stále rostoucí lidská populace si žádá také větší množství potravin, které je nutné vyprodukovat. Při jejich pěstování ale často dochází k využívání chemických látek jako jsou pesticidy, ty mají následně velký vliv na život v půdě i spodní vody. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se tak nyní chtějí více soustředit na využívání ochrany rostlin bez použití těchto látek.

Éterické oleje ochrání brambory před hmyzem

Pro ochranu tak odborníci z univerzity chtějí vyzkoušet využívání takzvaných biopesticidů na bramborách. Právě z biopesticidů se v současné době v konvenčním zemědělství nejvíce využívají prostředky proti hmyzu na bázi mikrobiologických složek a rostlinných výtažků.

Ostatní látky z kategorie biopesticidů jako jsou rostlinné silice a výluhy jsou v současné době využívány především v ekologickém zemědělství při pěstování produktů s označením bio. Zejména tak jde o produkci ovoce, vinné révy nebo okrasné zahradnictví. Využívány jsou ale i při údržbě veřejné zeleně.

Vědci by tak tyto složky chtěli využívat i pro šetrnou ochranu brambor proti houbovým a bakteriálním patogenům, které právě brambory velmi často napadají. Právě rostlinné silice neboli éterické oleje představují důležitý zdroj biologicky aktivních sloučenin, které mají účinek na hmyz nebo houby a to i bez využívání chemických látek.

Vědci chtějí biopesticidů využívat společně s pěstitelskými zásadami jako jsou třeba aplikace organických hnojiv či metoda likvidace natě. To by společně mohlo pomoci zvýšit výnos a odolnost rostlin i bez využívání toxických látek.

Testům v reálných podmínkách budou předcházet ty laboratorní

Odborníci z Mendelovy univerzity budou v první fázi provádět laboratorní pokusy, aby vybrali co nejúčinnější ochranné látky a jejich kombinace a následně také stanovili jejich vhodné koncentrace.

„Testy provedeme na plotnách živného média, Petriho miskách, s různou koncentrací botanického pesticidu. Vyhodnotíme tak účinnost vybraných botanických pesticidů na testované houby a bakterie, a na základě toho stanovíme jejich nejnižší účinnou koncentraci,“ popsal Radovan Pokorný, vedoucí Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU.

Po laboratorních experimentech chtějí vědci přejít k testování účinných látek přímo na hlízách brambor za pomoci umělé inokulace (přenosem patogenů přímo na hlízu brambor). Následně budou vědci aplikovat látky při sázení nebo naskladnění, aby se ověřila jejich účinnost i v provozních podmínkách.

„Potřebujeme zjistit přítomnost hub a bakterií v hlízách bramboru a půdě, a zároveň stanovit jejich množství, abychom mohli říci, jak jsou použité metody ochrany brambor pomocí rostlinných silic a pěstitelských zásahů účinné,“ doplnil Pokorný.

Česko není v pěstování brambor soběstačné, nahrazují je ekonomicky výhodnější plodiny

Projekt, který by měl přinést účinné metody ochrany brambor před houbami a plísněmi spustila MENDELU už v lednu a bude trvat celkem čtyři roky. Na projektu se mimo univerzity podílí i Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. a rodinná ekologická farma Lukáše Musila na Vysočině.

V České republice bylo v roce 2020 osázeno celkem 29 821 ha brambor. Převážnou část z této plochy činila výsadba brambor pozdních konzumních a to 18 729 ha. Ačkoliv má bramborářství v tuzemsku velmi dlouhou tradici, plocha i produkce v posledních letech klesá. Brambory jsou totiž často nahrazovány ekonomicky zajímavějšími komoditami jako je řepka. Česká republika tak v současné době ve výrobě konzumních brambor není soběstačná.