Vědci naučí šlechtitele moderní metody. Ti by tak měli být efektivnější a ušetřit finance

Nejmodernější metody molekulární biologie a genomiky by se měly díky olomouckým vědcům dostat do praxe u mnohem většího množství českých šlechtitelů. Ti mohou díky moderním metodám výrazně urychlit, usnadnit a zefektivnit celý proces šlechtění. Jak na to se dozví na dvoudenním workshopu v laboratoři Ústavu experimentální botaniky AV ČR 4. a 5. května 2022.

„Využití těchto metod je jednou z nejefektivnějších cest, jak urychlit šlechtění odrůd plodin s novými vlastnostmi. Každý výzkum má smysl pouze tehdy, když se jeho výsledky dostanou co nejdříve do praxe. Příkladem dobrého transferu výsledků především směrem ke šlechtitelské veřejnosti je právě tento workshop. Děkuji organizátorům za uspořádání a věřím, že účastníci ocení význam předávaných informací,“ vysvětluje Jan Nedělník, koordinátor Národního centra kompetence zaměřeného na genotypování rostlin, které podporuje Technologická agentura ČR.

Čeští šlechtitelé podle vědců pracují v převážné míře s konvenčními metodami šlechtění a ty molekulární využívají jen v omezeném rozsahu. Jak ale odborníci dodávají, na rozdíl od velkých zahraničních firem si jednoduše menší čeští šlechtitelé nemohou dovolit financovat laboratoře s nákladnými přístroji a zaměstnávat specialisty v oboru. Moderní metody molekulární biologie a genomiky se přitom velmi rychle vyvíjejí a mohou celý proces šlechtění výrazně urychlit a usnadnit.

„Tento workshop věnujeme práci s DNA markery,“ říká rostlinný genetik Jan Šafář z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR). Podle něj si tyto markery můžeme představit jako značky, které v dědičné informaci ukazují na některé, pro šlechtitele důležité vlastnosti. „Zájemce naučíme práci s DNA markery v celé šíři, od toho, jak se taková značka vyvíjí, až k tomu, jak ji v konkrétní rostlině identifikovat. Cílem našeho workshopu je, aby se je šlechtitelé naučili využívat a zavedli je do běžné praxe. Vše budeme předvádět na konkrétním případu ječmene,“ doplňuje Jan Šafář.

Využívání DNA markerů v praxi může být pro šlechtitelské firmy výhodné, protože tyto metody celý proces urychlují až o několik let, a tím jej i výrazně zlevňují. Při selekci pomocí DNA markerů totiž nemusí šlechtitel nechat pokusné rostliny dorůstat až do konečného stadia. Potencionálně nadějní rostliny lze totiž identifikovat už u malých semenáčků. A právě touto změnou oproti tradičnímu způsobu šlechtění je možné snížit potřebný čas a ušetřit peníze, a to i díky potřebě menších prostor jako jsou skleníky či fóliovníky, ve kterých jsou rostliny pěstovány.

Workshopu Akademie věd ČR (AVČR) se v Olomouci zúčastní šlechtitelé brambor, květin, bylin, ale i ovoce nebo zeleniny z celé ČR. Podle zástupců AVČR je o akci nebývale velký zájem, který jen dokazuje na důležitost propojení praxe přímo s vědci.