Upozornění expertů: Na účtu byste nikdy neměli mít víc než tuto částku

Každý zkušený finanční poradce vám potvrdí, že nechávat dlouhodobě větší množství peněz na běžném či spořícím účtu ve většině případů není ideální. Proč tomu tak je? A kolik peněz byste měli na běžném a spořícím účtu nechávat maximálně?   

Na běžném i spořícím účtu peníze ztrácí svou hodnotu

Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, při dlouhodobém uchovávání příliš velkého objemu peněz na běžném či spořícím účtu můžete o nemalou část z nich přicházet. Jejich nominální hodnota samozřejmě s takřka stoprocentní pravděpodobností neklesne, nicméně to zdaleka neplatí o té reálné (tzv. kupní síle peněz). Ta v důsledku inflace postupem času takřka neustále klesá.

Z tohoto důvodu byste podle většiny finančních odborníků neměli na běžném ani spořícím účtu uchovávat dlouhodobě větší částky.

Kolik peněz byste měli mít na běžném účtu a kolik na spořícím?

Konkrétní maximální částka, kterou je ještě vhodné uchovávat na běžném účtu, se může u každého člověka výrazně lišit. Každopádně by měla vždy vystačit na úhradu opakujících se výdajů, mezi které může patřit například placení nájmu či mobilního tarifu. Více peněz byste nikdy neměli na běžném účtu dlouhodobě mít.   

Co se spořícího účtu týče, tam byste si měli uchovávat rezervu ve výši asi trojnásobku až šestinásobku měsíčních výdajů. Pokud tedy za nájem, energie, jídlo, mobilní tarify, internet apod. utratíte každý měsíc v průměru například 20 000 korun, na spořícím účtu byste měli mít v záloze přibližně 60 000 až 120 000 korun.  

Peníze na běžném účtu jsou vysoce likvidní. Máte je tedy takřka neustále k dispozici. , Shutterstock...

Výjimku tvoří lidé, kteří v krátkodobém horizontu plánují utratit větší množství peněz (například si chtějí pořídit nové auto, nebo byt). Ti by měli tuto částku zohlednit. Důležité je rovněž myslet na případnou hypotéku a pokud máte nějaké dluhy, měli byste si pro jistotu na spořícím účtu nechávat větší částku – její výše závisí na tom, kolik měsíčně splácíte. 

Výhodou běžného a spořícího účtu je totiž jejich vysoká likvidita a téměř nulová volatilita. To znamená, že peníze z těchto účtů je možné prakticky kdykoliv použít a jejich nominální hodnota je stálá a předvídatelná (s postupem času se mírně navyšuje o úroky).   

Co se zbytkem peněz? Populární jsou investice do akciových fondů 

Zbytek peněz je vhodné investovat, aby se zhodnocovaly a dokázaly porážet inflaci.   

Jednou z nejpopulárnějších investičních možností je investice do takzvaných akciových ETF (burzovně či veřejně obchodované fondy). Tyto akciové ETF kopírují určité indexy, z nichž mezi nejznámější patří Nasdaq 100, S&P 500 či MSCI World. Prostřednictvím ETF tedy nepřímo investujete do stovek či tisíců společností, které dané indexy zahrnují.  

Velkou část indexu Nasdaq 100 tvoří technologické společnosti, jako je například Microsoft. , Shutterstock...

Široce diverzifikované akciové ETF, které spravují obrovské společnosti (například Vanguard, WisdomTree či iShares), jsou zpravidla vysoce likvidní, což znamená, že je lze prostřednictvím brokera (např. XTB, Trading 212) takřka kdykoliv prodat. Nevýhodou ovšem je relativně vysoká volatilita. Hodnota akcií se může z týdne na týden propadnout i o desítky procent, s čímž je třeba počítat.

Do akciových ETF je tedy vhodné investovat pouze tehdy, pokud je váš investiční horizont dlouhodobý (10 a více let). Na druhou stranu historicky dosahují akciové ETF ze všech nejpopulárnějších investičních strategií nejvyšších výnosů - za posledních 20 až 100 let vynášela investice do nich v průměru okolo 8 až 12 % p.a. (ročně). Vyšší výnos teoreticky nabízí pouze jednotlivé akcie či kryptoměny, což je však extrémně riziková investice, která se běžným investorům nedoporučuje. 

Alternativní možnosti investic

Pokud je váš investiční horizont spíše kratší, můžete investovat do dluhopisů významných států či stabilních firem, které jsou zpravidla mnohem méně volatilní. Výnos těchto dluhopisů je však ve srovnání s akciemi dlouhodobě o poznání nižší.  

Další možností je investice do nemovitostí. Zde je však většinou třeba počítat s nižší likviditou, pokud se chcete této investice zcela zbavit. Jinými slovy může trvat i několik měsíců či let, než se vám podaří nemovitost prodat. Řešením mohou být nemovitostní fondy, které však v dlouhodobém horizontu nemají po započtení správních poplatků v průměru vyšší výnos než ty akciové. Navíc jsou méně diverzifikované, protože zahrnují jen jeden sektor. 

V neposlední řadě lze investovat do komodit, z nichž se mezi nejpopulárnější řadí zlato a stříbro. 

Upozornění: Článek není daňovým ani finančním doporučením či poradenstvím. Veškerá finanční rozhodnutí čiňte na vlastní uvážení, případně se poraďte s finančním poradcem.