Zemědělci si stěžují na nekalé praktiky velkých obchodů, chtějí jejich zákaz

  
Markéta Bártová
31. 5. 2021 ▪ 11:02

Velké řetězce s potravinami nutí zemědělce do prodeje potravin pod cenou nebo povinného podílu na slevových akcích. To se ale zemědělcům nelíbí a chtějí zákaz těchto praktik zákonem. Ten už měl být připraven, ale vláda jej zatím neprojednala.

Sklizeň jablek
Sklizeň jablek
Foto: Jill Wellington z Pixabay

Stále více zemědělců se setkává ze strany velkých obchodů, které mají pod kontrolou většinu tuzemského maloobchodního trhu s praktikami, které jim komplikují prodej potravin. Nespravedlivé obchodní praktiky jsou podle průzkumu mezi členy Agrární komory ČR problémem pro většinu respondentů.

Podmínky nastavené řetězci jsou hlavní problém zemědělství

Mezi hlavní problémy, které tuzemští zemědělci mají ve spojitosti s velkými maloobchodními řetězci je třeba odběr zboží za podnákladové ceny, nutnost podílet se na slevových akcích obchodů či příspěvky na propagaci. To je pro zemědělce a zvláště ty menší často velkým problémem jak se na trhu více prosadit a vytvářet zisk.

Agrární komora ČR tak v rámci novely zákona o významné tržní síle vyzývá k úpravě zákona, který by měl tyto velmi časté potíže odstranit. Z hlediska zemědělců jde totiž o jeden z hlavních problémů současného českého zemědělství.

„Objektivní důvody pro takový zákon existují. Neudržitelné podmínky pro odbyt produkce českých zemědělců, které v tuzemsku určují velké obchodní řetězce, považujeme za hlavní problém českého zemědělství,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Zákon už měl být připravený, bude se o něm ale teprve jednat

Česko by tak podle Agrární komory mělo co nejdříve přijmout evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách, která by měla pomoci s řešením tohoto problému. Zákonodárci měli podle komory čas na implementaci do národní legislativy do začátku května, termín ale nebyl splněn a zákon by měla vláda řešit nejdříve v příštích týdnech.

Směrnice ze které by měl zákon vycházet by tak nově stanovila například povinnost kupujících zaplatit dodavatelům za zboží podléhající rychlé zkáze nejpozději do třiceti dnů po dodání. Posílit by měla i práva dodavatelů při zrušení objednávky kupujícím na poslední chvíli.

Jako nekalá praktika by měla být nově označena i povinnost podílet se na nákladech na vlastní slevové akce. Právě to je častým problémem ze strany velkých řetězců s potravinami.

Průzkum komory ukázal i na nespokojenost s praktikou podnákladových cen. Obchodníci totiž podle zemědělců zneužívají své postavení na trhu k tomu, aby tlačili na nižší ceny, které jsou ale pro výrobce (zemědělce) často i pod náklady.

Typickou ukázkou jsou marže na bramborách

„Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 koruny za kilogram, zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 koruny za kilogram. To znamená, že cena základní suroviny od zemědělce se na konečné ceně pro zákazníka podílela pouze necelou třetinou. Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu,“ uvádí jako příklad Doležal.

Podle třetiny členů komory, která sdružuje většinu malých, středních i velkých zemědělských podniků jsou navíc nespravedlivé praktiky uplatňovány pravidelně. K nápravě se pak podařilo dojít pouze zhruba deseti procentům respondentů.

Pořadí nejčastěji jmenovaných praktik:

  1. odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení
  2. nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu
  3. příspěvek na propagaci
  4. nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal
  5. nedodržení lhůty pro fakturaci



Štítky: Agrární komora ČR Zemědělství České potraviny
Zdroj: AKČR