Čeští vědci vytvořili unikátní látku, která pomůže zvýšit zemědělcům výnosy. Příští rok půjde do prodeje i u nás

     
Martin Bárta
24. 11. 2022 ▪ 14:35

Čeští vědci vytvořili unikátní látku, která pomůže zemědělcům zvýšit výnosy. V současnosti je již v prodeji ve Velké Británii, příští rok se objeví i v Česku.

Hnojení pole
Hnojení pole
Foto: Peggy und Marco Lachmann-Anke z Pixabay

Českým vědcům se podařilo vytvořit novou látku, která by měla umožnit výrazně zvýšit odolnost i výnosy u zemědělských plodin bez toho aniž by jako je tomu v případě hnojiv zatěžovala životní prostředí. Patentovaná látka je již v prodeji ve Velké Británii, příští rok ji budou moci využít i zemědělci v Česku.

Novou látku nazvanou jako Biostimulant MTU vytvořili vědci z Laboratoře růstových regulátorů, což je společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (AVČR) a Univerzity Palackého v Olomouci. Její hlavní výhodou je zvýšení odolnosti a tím i výnosů zemědělských plodin jako jsou pšenice, slunečnice, řepka olejka nebo slunečnice o 5 až 15 %.

Výhradním vlastníkem patentu na novou látku se stal Ústav experimentální botaniky AVČR, který na látku poskytl licenci britské firmě Intracrop. Právě díky tomu již mohli látku vyzkoušet zemědělci na britském trhu. Už v příští rok ale vědci umožní využívání i evropským zemědělcům včetně těch v ČR.

Pšenice vystavená suchu. Vlevo neošetřená, vpravo po aplikaci MTU , ...

„Status doporučujeme aplikovat na jaře, z naší zkušenosti zvyšuje výnos pšenice, kukuřice, řepky olejky a slunečnice o 5 až 15 %. Zpětná vazba od pěstitelů ve Spojeném království, kteří jej využili právě v letošním suchém jaru, byla výjimečně pozitivní,“ říká Mark Palmer, ředitel firmy Intracrop a dodává, „jsme opravdu nadšení, vnímáme tento biostimulant s takto účinnou jedinou látkou jako svatý grál budoucnosti.“

MTU, což je zkratka chemického názvu látky (1-(2-methoxyethyl)-3-(1,2,3-thiadiazol-5yl) urea) podle vědců zabraňuje rozpadu chlorofylu a tím zvyšuje jeho obsah v listech. Ošetřené plodiny tak mohou lépe vstřebávat oxid uhličitý v průběhu fotosyntézy a vytvářet tak více energeticky bohatých látek, které využívají k růstu kořene i stonků. Rostliny jsou následně schopné efektivněji čerpat vodu a živiny v ní rozpuštěné.

Velký význam tak nová látka přináší i pro budoucnost, kde se očekává mnohem větší množství frekvence nepříznivých podmínek jako je sucho nebo horko na rostliny.



Sdílejte článek  
       


Štítky: Zemědělství Věda Potraviny AVČR Akademie věd ČR Univerzita Palackého v Olomouci
Zdroj: AVČR




Nejnovější z kategorie


Zjistěte, zda jahody neobsahují pesticidy.

Kdy zalévat, aby tráva nebyla suchá?

Lokální produkce některých potravin má výrazně nižší uhlíkovou stopu než při jejich dovozu, ukazuje analýza zemědělců

Produkci banánů ohrožuje houbové onemocnění, vědci se snaží rychle najít řešení

Brambor se v unii produkuje stále méně, mladší lidé o ně nemají zájem

Náhražky masa jako záchrana pro planetu i pro zdraví? Ne tak úplně

Spotřeba masa dál roste, navzdory snahám ekologů

Jak přesně by daň z masa vypadala zatím není jasné

Nový plán společné zemědělské politiky rozdělí 200 miliard korun

Bioodpad

Chov drůbeže

Agrovoltaika

Inženýr na vertikální farmě

Balíky slámy

Ječmen

Zemědělská technika

Zemědělství

Rybolov

ředitel Bee-io Ofir Dvash s produktem firmy

Zemědělství

Chov krav

Tele

Kur domácí

Jetel inkarnát

Tur domácí

Sklizeň jablek

Rýžové plantáže

Rajčata z velkoskleníků

Včelař při práci ve včelstvu

Brambory



Nejnovější
Nejnovější