Honba za nízkými cenami potravin ničí ekonomiku i životní prostředí, ukazují zemědělci
Lidé by měli více nakupovat produkty z lokální zemědělské výroby, protože současný opačný trend má vliv nejen na ekonomiku zemědělských podniků, ale i na životní prostředí. To ukazují data, která si nechal zpracovat Zemědělský svaz ČR.
Dovoz potravin, které lze snadno vypěstovat či vyprodukovat v České republice, podle dat společnosti Fair Venture pro Zemědělský svaz ČR významně přispívá k nárůstu emisí skleníkových plynů. Import potravin, jako jsou jablka, cibule, vepřové a drůbeží maso, má výrazně vyšší uhlíkovou stopu než domácí produkce. Data navíc ukazují, že Česku dlouhodobě klesá soběstačnost v produkci mnoha zemědělských komodit.
Jen v loňském roce se do Česka dovezlo 61,6 milionu kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionů kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího masa. Tyto plodiny často cestují stovky až tisíce kilometrů, což výrazně zvyšuje jejich uhlíkovou stopu. Například jablka dovezená z Nového Zélandu letecky, následně přepravovaná menším nákladním automobilem, mají uhlíkovou stopu až 386 násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům. Podobně drůbeží maso z Brazílie vykazuje až 202 násobně vyšší emise CO2 právě kvůli emisně náročné dopravě.
Podle Jana Baláče ze společnosti Fair Venture činily souhrnné emise CO2 z dopravy těchto čtyř komodit (cibule, jablka, vepřové a drůbeží maso) zhruba 131 tisíc tun CO2 v roce 2023 při emisně náročné dopravě. Kdyby byly nahrazeny lokálními potravinami, emise by byly asi o 103,6 tisíce tun nižší.
Infografika: uhlíková stopa dopravy jablek ze zahraničí ve srovnání s tuzemskou produkcí
, Zemědělský...
Aktuální zjištění Fair Venture pro zemědělce potvrzují i zahraniční studie. Jedna z nich, zveřejněná ve vědeckém časopise Nature, poukazuje na to, že distribuce potravin mezi zpracovateli a koncovými zákazníky, zejména v případě potravin náročných na dodržování teplotních standardů, má výrazný vliv na produkci emisí skleníkových plynů. Odstraněním této logistiky a využitím většího množství lokální produkce dochází k významnému snižování emisí.
Zahraniční zboží navíc často tlačí na cenu zemědělské produkce, což ohrožuje lokální zemědělce. Tuzemští ovocnáři se v důsledku války na Ukrajině a nadúrody v roce 2022 potýkali s výraznou konkurencí z Polska. Přebytek polských jablek tlačil ceny na úroveň, která byla pro české podniky neudržitelná.
Jak uvádí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, honba za nízkou cenou má negativní dopad nejen na ekonomiku, ale i na životní prostředí. „Prodávat jablka z Chile nebo Nového Zélandu či dovážet vepřové ze Španělska a drůbež z Brazílie zkrátka nedává smysl, když jsme tyto potraviny schopni vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ říká Pýcha.
Cena je však klíčovým faktorem, proč spotřebitelé často volí zahraniční produkci. To lze aktuálně sledovat na příkladu másla, kde po zdražení o několik desítek korun vzrostly prodeje polského a německého másla, zatímco tuzemští producenti jsou nuceni vstupovat do cenových válek nevýhodnými akcemi, aby si udrželi místo na trhu.
