Včelaři v USA žádají o zastavení dovozu levného medu z Asie, je prý padělaný a ničí trh
Včelařům v USA došla trpělivost s padělaným asijským medem za velmi nízké ceny, kterým nemají šanci konkurovat. Podávají tak žalobu a chtějí zakázat prodej tohoto medu. Podobné problémy mají i tuzemští včelaři.
Levný med z Asie, který je velmi často padělaný je noční můrou nejen pro americké včelaře. Právě ti ale nyní podnikli právní kroky k tomu, aby byl dovoz medu z asijských zemí do Spojených států amerických zakázán. Místní včelaři totiž nemohou medu, který má velmi nízké ceny kvůli jeho padělání konkurovat a tak často končí ve finančních potížích.
Certifikace, kterou si ale výrobci „udělují sami“
Jak uvedl server The Guardian, včelaři vyhledali právní řešení kvůli tomu, že trh podle nich zaplavily stovky tun padělaného medu z Asie.
Cílem jejich hromadné žaloby, kterou nyní podávají je zastavení prodejů falšovaného medu a jeho úplné odstranění z regálů obchodů. Včelaři se navíc dožadují i odškodného za ušlý prodej a zisky v posledním desetiletí, což vyčinili na miliony dolarů.
Hromadná žaloba, kterou za včelaře podal majitel včelařské farmy Kelvin Adee obviňuje dovozce medu Sunland Trading a Lamex Food či balírny medu Barkman Honey a Dutch Gold Honey z padělání medu. Součástí je také žaloba na organizaci True Source Honey, jež dovozci a baliči medu založili. Ta jim vydává certifikace, které by prý měly odlišit falešný med od pravého.
Podvody s medem mohou mít podle žalobců mnoho podob a to například umělé sušení medu či přidávání levných cukrů a sirupů. Ty pak neobsahují některé přirozené látky jež jsou součástí medu a podporují například jeho antibakteriální účinek. Některé úpravy medu je ale těžké odhalit jelikož se dokáží vyhnout i tradičním metodám testování medu.
Falšování medu je velké téma i mezi tuzemskými včelaři
Falšování medu či jeho úpravy ale nejsou problém jen v USA. Podobné pokusy o falšování či úpravy medu, které dokáží zlepšit jeho vlastnosti tak, aby mohl být více přitažlivý pro spotřebitele probíhají i v tuzemsku. V České republice se ovšem nejčastěji jedná o využívání medů z jiných zemí klamání spotřebitele tím, že je med označován jako Český.
Velmi často tak dochází k tomu, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistí, že med v balení obsažený je jiného původu než výrobce či dodavatel uvádí na obalu. Na jeho padělání pak ukazují i nízké aktivity přirozených enzymů či obsah cukrů, které jsou medu cizí.
Podle odborníků je tak problém i v tom, že jsou u medu hodnoceny jen jeho určité fyzikálně-chemické vlastnosti. Ty ale díky stále vyšší poptávce po medu někteří výrobci úmyslně obcházejí jelikož to v některých případech jde velmi snadno. Příkladem tak může být zmiňovaný obsah vody, který nesmí překročit 20 %.
Kvalitou medů se ale zabývá mnoho vědeckých institucí jako například Laboratoř apidologie a apiterapie Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Ten rozšířil standardní fyzikálně-chemické vlastnosti vyžadované od medů také o biologickou aktivitu medu – právě ta totiž ukazuje na to jakým způsobem bylo s medem zacházeno při jeho stáčení a jak byl skladován.
Podle dat evropské organizace Copa-Cogeca, která má na starosti evropskou zemědělskou agendu je zřejmé, že Evropská unie vlastní produkcí pokrývá jen 64 % spotřeby medu. EU je tak největším světovým dovozcem medu. Právě cena medu z dovozu i na evropském trhu klesá, bohužel ale na úkor kvality.
Místo kvalitního medu se tak dostává na trhy EU nekvalitní med, který je často padělaný a obsahuje cukerné sirupy. Běžný spotřebitel je ale velmi často lákán právě nízkou cenou na nákup medu, jež je ve velkém množství případů jen „hnědým cukrem“. Dovoz medu do unie za velmi nízké ceny je tak jak na úkor kvality tak i místních včelařů, kteří nemají šanci svým medem konkurovat.
