Vodík jako náhrada fosilních paliv v automobilech? Nesmysl, tvrdí vědci
Podle německých vědců je využívání vodíkových paliv v automobilech neefektivní a nákladné oproti fosilním palivům. V současné době by při širokém využívání vodíku vznikalo paradoxně více emisí skleníkových plynů než u konvenčních paliv.
Paliva jako je vodík by se měla prvořadě využívat v odvětvích jako je letectví či průmysl, které nelze tak snadno elektrifikovat, vyplývá z analýzy výzkumníků Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu. Výroba těchto paliv je podle nich velmi neefektivní, nákladná a dostupnost nejistá na to, aby nahradila fosilní paliva v automobilech.
Vodík by měl zůstat jen v letadlech a průmyslu
Ačkoliv je právě vodík velmi často zmiňován jako jeden ze způsobů snížení emisí skleníkových plynů a nejen Evropská unie na něj do budoucna sází – podle vědců to nemusí být úplně na místě. Ekonomicky výhodnější je právě pro automobilovou dopravu využití bateriových článků napájejících elektromotory.
„Paliva na bázi vodíku jako univerzálního řešení změny klimatu mohou být trochu falešným slibem. I když jsou univerzální, nemělo by se očekávat, že nahradí v současnosti využívaná fosilní paliva. Vodíková paliva totiž budou nejméně po další desetiletí vzácná a nekonkurenceschopná“, říká Falko Ueckerdt z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu.
Vodík by se tak podle odborníků měl především uplatňovat v dálkové letecké dopravě, při chemické výrobě, výrobě oceli a další průmyslové výrobě. Jedná se totiž o odvětví, kde elektrifikace je jen těžko proveditelná tak, aby nahradila v současnosti využívané zdroje energie.
Současný vodík je méně ekologičtější než nafta a benzin
Dalším problémem většího využití vodíku je velká spotřeba elektřiny na jeho výrobu elektrolýzou. Jelikož je v současnosti stále obrovské množství elektřiny vyráběno z fosilních paliv, nebyl by vodík zelený, ale stále by využíval fosilní paliva ke své výrobě, což postrádá smysl.
„Pokud místo alternativ přímé elektrifikace používáme paliva na bázi vodíku, je v závislosti na aplikaci a příslušných technologiích zapotřebí dvojnásobné až čtrnáctinásobné množství výroby elektřiny“, říká spoluautor Romain Sacchi z Institutu Paula Scherrera
Ztráty tak vodík přináší nejen při své výrobě, ale i při spalování. Spalovací motory totiž na rozdíl od těch elektrických využívají mnohem více energie ke svému běhu.
Pokud by se tak podle vědců v současné době vodíková paliva používala třeba pro pohon automobilů, došlo by ke zvýšení emisí skleníkových plynů oproti jejich očekávanému snížení. Jen v Německu by podle energetické skladby z roku 2018 došlo při využití paliv na bázi vodíku v automobilech ke třikrát až čtyřikrát vyšším emisím skleníkových plynů oproti spalování fosilních paliv.
I kdyby tak byla elektřina stoprocentně z obnovitelných zdrojů, náklady na zabránění jedné tuně emisí CO2 by v případě vodíkových paliv činily zhruba 800 EUR u kapalných a 1200 EUR u plynných paliv. To je v současné době také mnohonásobně víc než je cena jedné tuny emisí CO2 na evropském trhu obchodování s emisemi – tedy zhruba 50 EUR.
Při rostoucích cenách za emisní povolenky by se tak vodík mohl stát nákladově konkurenceschopný do roku 2040. To je ale podle vědců velmi pozdě na to, aby jej nepřekonala elektrifikace.
