Baterie vládnou ale vodík se nevzdává. Australští vědci přináší průlom v jeho skladování
Baterie v současnosti vládnou energetickému přechodu. Vodík se ale nevzdává a díky průlomu v technologii jeho skladování, kterou přinesli vědci z Austrálie se zdá, že ještě neřekl poslední slovo.
Vodík a baterie. Dvě z nejdůležitějších komponent, které by minimálně dle Evropské komise měly v příštích letech hrát hlavní roli v přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Ačkoliv by se to mohlo zdát nasnadě i tyto technologie stále mají svá negativa, na která se vědci snaží najít řešení. V případě vodíku se nyní zdá, že se to možná povedlo. Australským vědcům se totiž podařilo udělat průlom na poli skladování vodíku, který by mohl umožnit rychlejší rozvoj využívání tohoto zdroje energie.
Hlavní problém vodíku totiž v současné době tvoří jeho skladování. To je v současnosti zajišťováno energeticky náročným procesem, který vodík uloží do tlakových lahví pod vysokým tlakem. Jak již bylo řečeno, jde ale o velmi energeticky náročný proces a navíc je pro uložení dostatečného množství vodíku potřeba i velkého množství tlakových zásobníků. To ostatně jako hlavní nevýhodu v minulosti kritizoval třeba známý propagátor elektromobility a majitel značky Tesla – Elon Musk.
Vědcům z australské Deakin University se ale v nedávné době podle odborné práce zveřejněné ve vědeckém časopise Materials Today podařilo vytvořit technologii, která by skladování vodíku mohla udělat mnohem snazší. Vědci totiž našli způsob jak vodík přeměnit na prášek, který je možné uložit mnohem snadněji a nejsou k tomu potřeba obrovské tlakové nádrže.
Ačkoliv by se mohla technologie zdát vcelku jednoduchá, k jejímu vynalezení bylo potřeba využití nejnovějších poznatků z oblasti mechanochemie. Vědcům se totiž podařilo skladovat plyn v práškové formě díky tomu, že byl navázán na nitrid boritý. Díky tomu tak nedojde ke ztuhnutí prášku a je možné z něj vodík zpětně získat.
Tomu, že by prášek nitridu boritého, který je sám o sobě velmi vhodným pro absorpci plynů mohl ukládat vodík zprvu nevěřil ani sám vedoucí výzkumník Dr. Srikanth Mateti. Pro univerzitní zprávu o novém objevu uvedl, že musel experiment opakovat více než 20krát než se přesvědčil o tom, že to opravdu funguje.
Podle vědců, kteří se na novém výzkumu podíleli byl původně proces vyvíjen jako alternativa pro energeticky náročnou kryogeniku používanou při zpracování ropy. Nakonec se ale ukázalo, že proces je ideální hlavně pro skladování vodíku, ve kterém by mohl přinést významný pokrok v globálním energetickém přechodu.
