17 % nových nákladních vozidel bude do devíti let pohánět vodík, věří EU

Ačkoliv v oblasti osobních automobilů začíná být pomalu jisté, že boj o popularitu vyhrává na plné čáře elektromobil, u nákladních vozidel tomu může být v následujících letech úplně jinak. Podle Evropské unie by totiž mohlo být do roku 2030 až 17 % všech nových nákladních vozidel na vodík.

Vodík vyhraje spíš v nákladní než osobní dopravě

Vodík pro nákladní automobily totiž na rozdíl od těch osobních má mnohem lepší použití a možnosti skladování. I při dostatečném stlačení, které je dnes používáno, tedy 350 nebo 700 bar, musí mít vodík několikrát objemnější nádrž oproti například té benzínové. A právě to zabírá velké množství místa, které v osobních automobilech jednoduše není.

A právě zde přichází výhody nákladních automobilů u kterých prostor na nádrže a jejich váha není takový problém jako u vozidel osobních. Výrobci osobních automobilů tak už v současné době dávají při návrhu přednost vozidlům na baterie oproti těm vodíkovým. Ty sice někteří výrobci mají (Hyundai Nexo, Toyota Mirai), ale jejich prodeje nejsou žádným prodejním trhákem oproti vozidlům na samotnou elektřinu z baterií.

Podle EU je tak jasné, že vodík bude v budoucnu hrát prim v nákladní dopravě nebo jako záložní zdroj energie, na což je oproti bateriím mnohem využitelnější.

Už v roce 2030 by tak podle plánů Evropské unie na dekarbonizaci mohlo být až 17 % všech nákladních vozidel, která se nově objeví na evropských cestách poháněno vodíkem. Stejně tak by mělo růst jeho využití v průmyslu jakým je třeba výroba oceli. Zprávy posledních dnů navíc ukazují i na růst využití vodíku ve vytápění domácností a firem, přičemž vodíková složka by mohla být přepravována stejným způsobem jako je v současnosti zemní plyn. Po nějakou dobu by navíc měly být obě složky v plynovodech současně.

Vodíkové čerpadlo každých 150 kilometrů

Rozšiřování vodíku v dopravě ale bude stát ještě velké množství úsilí a investic. Podle projevu komisařky EU pro dopravu Adiny Vălean bude totiž nutné, aby do roku 2030 byly čerpací stanice na vodík dostupné každých maximálně 150 kilometrů Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Díky tomu by bylo možné podpořit silniční kamionovou dopravu poháněnou ekologickým vodíkem.

Vodík také bude nutné do této doby „ozelenit“. Velké množství v současnosti vyráběného vodíku totiž vzniká z fosilních paliv a nelze jej tedy považovat za ekologický. To by se ale mělo změnit díky vyššímu podílu obnovitelných zdrojů energie a také výstavbě nových továren na vodík v blízkosti solárních či větrných elektráren.