Vědci zjistili, že odpad vzniklý při výrobě kávy pomáhá velmi rychle obnovovat lesy
Studie švýcarských a havajských vědců ukázala, že vedlejší produkt vzniklý při výrobě kávy má velký vliv na růst stromů. Rychlost s jakou začaly růst stromy na zemědělsky zdevastované půdě byl ohromující.
Švýcarští a havajští vědci pracovali na studii, která by mohla pomoci s mnohem rychlejší obnovou lesů než doposud. Lesům v jejich růstu by totiž mohla pomoci kávová buničina, tedy vedlejší produkt výroby kávy. Vědci tuto buničinu otestovali v jižní Kostarice, kde s ní zakryli degradovanou půdu využívanou pro zemědělství.
Růst lesa neuvěřitelným tempem
Aby bylo možné jejich teorii otestovat, nanesli vědci na jednu oblast půl metru silnou vrstvu tohoto „kávového odpadu“. Podobnou oblast hned vedle ale ponechali jako kontrolní prvek, tedy bez kávové buničiny.
Po dvou letech kdy studie probíhala bylo na ploše s kávou pokryto 80 procent plochy malým lesem. Oproti tomu na ploše bez kávové buničiny to bylo jen 20 procent. Právě to bylo pro vědce jasným důkazem, že káva či spíše její složka může být pro růst lesů velmi prospěšná.
Rychlost s jakou se testovací plocha začala měnit v les překvapila i vedoucí práce Dr. Rebeccu Coleovou z Havajské univerzity:„Obnovu provádím už patnáct let, ale obnova tohoto lesa je nejrychlejší jakou jsem za tu dobu viděla. Je neuvěřitelné, jak rychle tento les vyrostl“.
Navážení kávové buničiny
, Rebecca...
Jak ale ukazuje tato nová studie, její využití by se do budoucna mohlo změnit. Byla by totiž škoda nevyužít pro obnovu poškozených zemědělských ploch právě tuto přírodní látku, která je navíc stejně zpracovávaná.
Méně kofeinu než kávová sedlina
Káva u rostlin ovšem není nic výjimečného, mnoho zahradníků totiž už dnes využívá kávovou sedlinu k mulčování rostlin milujících kyselou půdu. Podle některých odborníků by ale v případě kávové sedliny mohly být účinky spíše opačné a poškodit růst rostlin kvůli obsahu kofeinu.
U kávové buničiny je ale situace jiná, protože ta je méně bohatá na kofein a podle testů je jen mírně kyselá. Právě to je na Kostarice bezproblémové, jelikož už původní typ půdy tam byl mírně kyselý.
Podle doktorky Coleové je ale nutné v této oblasti provést ještě další výzkumy, které by otestovaly použití na obnovu lesa v různých dalších podmínkách. Měření, která vědci mají k dispozici jsou totiž stále jen ze dvou let, delší měření by pak mohla zjistit i další vlivy na půdu a vegetaci – to by také v budoucnu mohlo ukázat na nežádoucí účinky využití buničiny.
