Kolik spotřebičů můžete bezpečně zapojit do jednoho prodlužováku a kdy už hrozí požár?

Jakmile dojde k jejich překročení, výrazně se zvyšuje riziko rozvoje požáru. Jakou maximální zátěž prodlužovací kabely ještě dokážou snést a kdy již začíná hrozit reálné nebezpečí?

Základní pravidlo je jasné

V teoretické rovině je odpověď na výše zmíněné otázky naprosto jasná: Do prodlužovacích kabelů je možné spotřebiče připojovat do té doby, dokud součet jejich příkonů udávaný ve wattech nepřesáhne maximální přípustné zatížení prodlužovačky a dokud proud, který protéká kabelem, zůstává v mezích, které kabel dokáže zvládat bez přehřátí. 

Z toho vyplývá, že k určení maximálního možného zatížení je nezbytné znát technické limity prodlužovacího kabelu. 

Technické limity prodlužovacích kabelů: Kde je najít a na které parametry se zaměřit?

Základní parametry a technické limity prodlužovacích kabelů by měly být vždy uvedeny buď přímo na štítku, nebo v dokumentaci.

Tyto údaje musí výrobci, kteří toto příslušenství prodávají na území České republiky, uvádět povinně. Vyplývá to z českých i evropských bezpečnostních norem, z nichž stojí za zmínku například ČSN EN 50525 nebo ČSN IEC 60884–1.

Zaměřit byste se v tomto směru měli především na následující parametry:

• Maximální zatížení: Uvádí se ve wattech nebo v ampérech. Jakmile hodnotu zmíněnou v dokumentaci nebo na štítku překročíte, kabel se začne přehřívat. Pokud chcete zjistit, kolik spotřebičů můžete do prodlužovacího kabelu zapojit, toto je zřejmě nejdůležitější parametr. 
• Délka kabelu: Čím je kabel delší, tím více tepla v něm vzniká při stejné zátěži.
• Kvalita materiálu: Kvalita materiálu je velice důležitým faktorem. Nejodolnější bývají neoprenové/gumové prodlužovací kabely (označované jako H07RN-F), které si dokážou zachovat pružnost i při velice nízkých teplotách. PVC kabely (označované jako H05VV-F) při nižších teplotách křehnou a mohou praskat. Rovněž jejich odolnost vůči mechanickému poškození je nižší. 
• Způsob navinutí: Kabel, který je volně rozvinutý (to znamená, že není jakýmkoliv způsobem smotaný natěsno), bývá ve většině případů bezpečnější než kabel, který je navinutý na buben nebo smotaný do těsného „klubka“. Kabely navinuté na buben nebo smotané do těsného klubka se o poznání více zahřívají, protože jsou méně chlazené. 

Smotané kabely zpravidla představují vyšší riziko. , ...

Jak je to v praxi?

U většiny obyčejných domácích prodlužovacích kabelů bývá maximální zatížení stanoveno na 10 A – to při napětí 230 V teoreticky odpovídá 2 300 W. 

Kvalitnější prodlužovačky mohou mít limity až 16 A, což v teoretické rovině odpovídá 3 680 W.

Praktické příklady:

• Prodlužovačka s limitem 10 A: Pokud tedy máte prodlužovací kabel s limitem 10 A, je možné do ní poměrně spolehlivě zapojit např. několik menších spotřebičů, pokud součet jejich příkonů nepřesáhne 2 000 až 2 200 W (ideální je držet se dostatečně daleko od zmíněného limitu 2 300 W). Jedná se např. o lampu, nabíječku na mobilní telefon a notebook. Co se výkonnějších spotřebičů týče, jejich zapojování již může být velmi rizikové. Například přímotopy mají často příkon až 2 500 W. Jejich zapojování do běžných prodlužovaček se tedy nedoporučuje. Podobně tomu je rovněž např. u rychlovarných konvic nebo praček. 
• Prodlužovačka s limitem 16 A: Pokud používáte prodlužovací kabel, jehož limit činí 16 A, můžete si dovolit zapojit i výkonnější spotřebiče – tedy např. zmíněné přímotopy, pračku nebo konvici. 

Na zapojování rychlovarných konvic a dalších výkonných spotřebičů do prodlužovacích kabelů si dávejte pozor. , ...

V rámci prevence rozvoje požáru je tedy vždy stěžejní nepřekračovat limity. Maximální počet zapojených spotřebičů se vždy liší podle toho, jaký je jejich příkon.