Stačí jedna chyba a rajčata zčernají ještě před sklizní. Tuhle věc k nim nikdy nedávejte!
Pěstování rajčat na zahradě se dnes věnuje téměř každý druhý zahrádkář. I když řada z nich patří mezi zkušené pěstitele, často se ani jim nevyhne nepříjemný problém v podobě zčernání rajčat. Během několika dní takto můžete přijít klidně o celou úrodu.
Rajčata jsou mezi českými zahrádkáři velmi oblíbená. Alespoň malý záhon s nimi se dá zahlédnout na každé druhé zahrádce. Nicméně i přes veškerou snahu se ne vždy můžete radovat z dobré úrody. Místo krásných červených plodů na vás může čekat pohled na nevzhledná rajčata plná černých a hnědých fleků. Aby vás podobné znehodnocení úrody nečekalo také, stačí se zaměřit na zalévání a na místo vysazení rajčat.
Proč rajčata černají
Pokud jste na svých rajčatech, respektive na jejich spodní straně objevili tmavé skvrny, pravděpodobně nepůjde o žádnou chorobu, dokonce ani o plíseň. Není třeba se obávat. Jedná se o takzvanou suchou hnilobu květního konce, která vzniká tehdy, když rostlina trpí na nedostatek vápníku. Není to infekce, jde o chybu při výživě rostliny.
Ovšem pozor, neznamená to, že nedostatkem vápníku trpí i samotná půda. Ta ho může obsahovat dostatek, jen ho rostlina nedokáže ve většině případů přenést ke svým květům a plodům. Taková situace nastane, když budete rajčata nedostatečně zalévat. Voda totiž v případě rostlin funguje jako nositel živin. Suchá půda má naopak za následek zpomalení oběhu živin, vápník nevyjímaje. Černá rajčata jsou proto známkou nedostatečné zálivky jdoucí ruku v ruce s nedostatkem vápníku.
Dejte si pozor na příliš promočené listy
Rajčata jsou na správné zalévání mimořádně náchylná. Střídání suchého období a následného přelití rozhodně není nic pro ně. Zalévejte je proto pouze ráno, listy dostanou možnost během dne pořádně proschnout. Vodu zároveň směřujte spíše ke kořenům, ne přímo na listy a stonky. Vhodným doplňkem je použití tzv. mulče, který reguluje vlhkost v půdě a zamezuje kontaktu plodů se zeminou.
Dřevěný popel: ano, či ne?
Mezi zahrádkáři koluje mnoho rad, jak si zajistit lepší úrodu rajčat. Jednou z nich je přidávání dřevěného popela jakožto cenného zdroje minerálů. Popel je totiž bohatý na draslík a již tolikrát zmiňovaný vápník. Pokud ho ovšem aplikujete ve velkém množství, můžete přispět ke změně chemie půdy a ke snížení dostupnosti živin. Proto se jeho používání vyvarujte, případně ho k rostlinám přidávejte opravdu jen v malém množství.
Vhodné stanoviště a správná výsadba
K dobré úrodě rajčat přispívá i to, kde konkrétně je ve své zahradě vysadíte a jaké rostliny se rozhodnete pěstovat vedle nich. Obecně platí, že rajčatům vyhovuje slunné a otevřené stanoviště, kde dobře proudí vzduch. Nesázejte je příliš blízko sebe, listy totiž potřebují prostor, aby po dešti rychle oschly.
Do jejich bezprostředního sousedství se nedoporučuje vysazovat zejména brambory. Mezi těmito druhy se totiž velmi snadno šíří takzvaná plíseň bramborová, jež může stát za vodnatými a tmavými skvrnami na listech. Vedle rajčat z podobných důvodů nepěstujte ani papriky nebo lilek.
Posilujte přirozenou imunitu rajčat
Možná se vám to na první pohled bude zdát málo uvěřitelné, ale i rostlinky mají imunitu, kterou se vyplatí posilovat. Protože silné a odolné rostliny se s nástrahami v podobě chorob vyrovnají lépe. Důležitou roli v tomto případě hrají přírodní hnojiva a posilovače obranyschopnosti. Příkladem budiž kopřivová jícha, což je macerát z čerstvé kopřivy působící jako přírodní hnojivo i mírný insekticid. Zvolit však můžete i kompostový čaj, tedy nálev z kvalitního kompostu, který obsahuje množství prospěšných mikroorganismů.
Přírodní postřiky místo těch chemických
Když se vám úrodu i přes všechna opatření nepodaří ochránit, určitě nesahejte po chemických prostředcích. Místo toho si raději vyrobte domácí, zaručeně přírodní postřiky. Ty jsou navíc vhodné i pro prevenci, nejlépe jednou týdně jimi postříkejte úrodu, zaměřte se hlavně na období po deštích. Například česnekový postřik s antibakteriálními účinky, který působí i proti plísním. Další variantou je jedlá soda s mýdlem – vzniklý roztok změní pH listů a ztíží život patogenům v půdě.