Lesní požáry mohou být velký problém i v Česku. Podle odborníků jich bude přibývat
Lesních požárů by v Česku mohlo v souvislosti s klimatickou změnou v příštích letech rychle přibývat. Většině z nich se ale dá podle odborníků vyvarovat jen tím, že se lidé budou chovat ohleduplněji. Většina požárů je totiž způsobena odhozenými nedopalky, vypalováním trávy nebo rozděláváním ohně na nevhodných místech.
Lesní požáry se nejen v Česku mohou v příštích letech stát významným problém pro krajinu. Podle odborníků totiž požárů bude i v souvislosti se změnou klimatu přibývat. Mimo zvýšeného rizika vzniku požáru se ale zvýší i pravděpodobnost rozšíření požárů na větší plochy tak, jak tomu dochází třeba v Kalifornii.
Vlastníci lesů by tak podle Petra Čermáka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) měli s větším rizikem požárů počítat a implementovat tak některá preventivní opatření, která jsou známá ze Středozemí, kde s rozsáhlými lesními požáry mají již velké zkušenosti. Na mysli tak Čermák má hlavně pásy zpomalující šíření požáru, tedy takzvané fuelbreaks. Nejen lesníci ale i veřejnost by se také měla v co nejvyšší míře vyvarovat činností, kvůli kterým požáry velmi často vznikají.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu jakým je suchá tráva a četností nebezpečných aktivit jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese,“ uvedl Čermák. Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou jevy, které se poslední dobou často opakují.
Právě letošní jarní měsíce jsou podle Čermáka zatím velmi suché, na což ukazuje i web FireRisk, který už dva roky na osm dnů dopředu ukazuje míru rizika vzniku požárů v jednotlivých katastrálních územích. Velmi kritickými místy jsou pak hlavně suchá stanoviště v okolí tábořišť nebo chatových oblastí. Vlastníci lesů z těchto oblastí by se tak měli situací začít co nejdříve zabývat.
„Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace, než o pásy s obnaženou půdou,“ uvedl Čermák.
Ačkoliv i u nás byla v minulosti prováděna náročnější a intenzivnější opatření jak požárům zabránit, jednalo se hlavně o ochranu v okolí železnic v době, kdy byl používán parní pohon. Od jeho ukončení už tato opatření nebyla potřeba, ovšem se zesilující klimatickou změnou může být zavedení některých opatření nutné. Česko navíc dlouhodobě nepatří mezi země, kde by větší požáry byly obvyklé a pokud už k nim dojde, podaří se je většinou brzy uhasit. Výjimkou v tomto případě byl takzvaný požár Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.
Mezi dominující nedbalostní příčiny patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu. „Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 % lesních požárů. Typický požár je zatím v lesích naštěstí požár na malé ploše, který je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat,“ dodal Čermák.
