Obnova lesů zrychluje, letos se zalesní největší plocha v historii

Obnova lesů po kůrovcových kalamitách z minulých let přidává na tempu. Jen státní Lesy České republiky chtějí v letošním roce zalesnit 21 tisíc hektarů holin, přičemž vysadí rekordních 85 milionů sazenic. Číslo je rekordní a oproti minulému roku jde o třetinový růst.

Lesníkům chybí lidé ale i sazenice

Zvládnutí obnovy lesa po kůrovci a rozsáhlém suchu je prioritou státního podniku Lesy ČR, který má ve své správě velkou část lesních ploch. Rychlé odstraňování poškozených porostů z lesů a obnovení holin je ale v posledních letech nejen pro státní podnik velkým problémem kvůli nedostatku techniky i personálu.

Velké množství poškozených ploch, které je nutné co nejrychleji vytěžit jde ruku v ruce s nedostatkem personálu, tudíž bylo pro mnoho správců lesů problémové najít řešení.

Například Vojenské lesy a statky, tedy správce lesů, které vlastní Armáda ČR musely v loňském roce využít pro obnovu lesů zasažených kůrovcem i vojáky.

Nutnost rychlé obnovy lesů ale způsobila mimo nedostatku pracovní síly i nedostatek sazenic nových stromů. Po těch je totiž stále větší zájem nejen ze strany vlastníků lesů ale i dalších iniciativ či měst, která se snaží pomoci lepšímu zvládnutí klimatické změny výsadbou nových stromů na mnoha místech Česka.

Nové stromy jsou odolnější vůči změně klimatu

„Jsme rádi, že se nám daří podstatně urychlovat obnovu krajiny po kůrovcové kalamitě, která ohrožuje lesy už několik let. Včas jsme posílili produkci našeho semenářského závodu a napřeli maximum kapacit na sběr semen z loňské úrody. Díky tomu máme dostatek sazenic, především listnáčů. Dokážeme proto podstatně urychlit sázení smíšených lesů nové generace. Odvrátili jsme hrozbu, před níž varovala řada lesnických odborníků, že nebude dostatek sazenic listnatých stromů. To považuji za velký úspěch. V lesích tak sázíme 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů a v tomto trendu budeme pokračovat,“ říká generální ředitel podniku Josef Vojáček.

Lesy ČR se v nových výsadbách snaží především využívat stromy, které odpovídají podmínkám konkrétního místa ale zároveň jsou více odolné vůči změně klimatu i škůdcům. V nižších polohách tak podnik využívá nejčastěji duby doplněné lípou, javorem či habrem. Středním polohám pak dominuje směs buku, jedle, modřínu, smrku ale i jasanu či javoru. Horské oblasti pak využívají smrk s bukem, jeřábem či javorem klenem.