Armáda se zapojí do podzimní obnovy lesů po kůrovcové kalamitě
Armáda ČR se letos na podzim zapojí do obnovy lesů napadených kůrovcovou kalamitou ve správě Vojenských lesů a statků. Obnova těchto lesů je důležitá i díky tomu, že jsou domovem vzácných živočichů a rostlin.
Vojáci se letos na podzim zapojí do obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, ale i suchu a větrných poryvech, které v našich lesích napáchaly společně velké množství škod. Na spolupráci s nasazením vojsk se dohodl náčelník generálního štábu Aleš Opata s ředitelem Vojenských lesů a statků ČR Petrem Králem.
Armáda se tak aktivně zapojí do práce pro zlepšení životního prostředí, k čemuž jsou stromy velmi důležitým prostředkem. Vojáci by tak měli pomoci v lesích co nejrychleji obnovit tristní stav po kalamitách z minulých let.
Vojáci pomohou v rámci dobrovolné brigády
Právě lesy spravované Vojenskými lesy a statky, které jsou státním podnikem založeným Ministerstvem obrany České republiky mají ve své správě velké množství lesů, které díky izolaci od veřejnosti zajišťují domov pro velké množství vzácných rostlin i zvířat. I z tohoto důvodu je na místě silná angažovanost, tak aby došlo k co nejrychlejší obnově funkcí lesa.
Vojenské lesy a statky díky zapojení armády ušetří i na
nákladech na zalesnění, které je právě díky kůrovcovým
kalamitám z posledních let každoročně stoupající položkou v rozpočtu.
Jen za rok 2018 vojenské lesy vysadily 20 milionů sazenic
dřevin, v minulém roce jich pak bylo 23 milionů.
Armáda tak do obnovy postupně nasadí příslušníky ženijního praporu,
tankového praporu, dělostřeleckého pluku, brigády rychlého nasazení či
mechanizovaného praporu. Vojsko ale nevyužije své příslušníky na úrok
běžného výcviku, vojáci se tak brigády v lesích zúčastní na principu
dobrovolnosti.
Kůrovcová kalamita způsobuje v lesích miliardové škody, obnova je složitá
Obnova lesů po kůrovcové kalamitě je často velmi nákladná a to i díky nedostatku sazenic a pracovní síly, která by pomohla lesníkům stromy zasadit a udržovat. Lesy ČR tak například letos vyzvaly studenty, aby se přišli zapojit do obnovy lesů a vydělali si tím leckdy i své první peníze.
Nedostatek zaměstnanců i mechanizace v lesích by ale mohl trvale poškodit
některé lesní pozemky, které pokud jsou dlouho odlesněné již často mají
velký problém s udržením nové výsadby.
Problém se šířícím se kůrovcem nedávno oznámilo i Ministerstvo
zemědělství, které rozšířilo
takzvanou červenou zónu lesů, které jsou lýkožroutem zasaženy
nejsilněji. V takto označených lesích následně mohou lesníci použít
jiné postupy pro rychlejší obnovu a vytěžení vadného
dřeva.
I přes to, že je rozšířený lýkožrout velkým problémem nejen
tuzemských lesů, najdou se i vlastníci lesů, kteří nedbají na
jejich správnou obnovu. Naposledy tak Česká
inspekce životního prostředí udělila pokutu 140 tisíc korun za
neprovedení včasné asanace napadeného dřeva, díky které následně
kůrovec napadl další zdravé stromy v okolí.
