Čeká nás chudší budoucnost. Průměrný člověk přijde téměř o polovinu příjmů, ukazuje studie
Představte si, že přijdete téměř o polovinu svého příjmu. Ne kvůli inflaci, ne kvůli krizi, ale kvůli něčemu, co se děje pomalu a nenápadně. Nový vědecký výzkum ukazuje, že právě tohle čeká velkou část lidstva už v tomto století. Klimatická změna totiž podle vědců zasáhne nejen přírodu, ale i peněženku každého z nás.
Klimatická změna bude mít velký vliv nejen na výkyvy počasí a vznik extrémních klimatických jevů, ale i na peněženku každého z nás, ukazuje výzkum publikovaný v časopise Environmental Research Letters. Podle něj může změna klimatu ještě do konce století výrazně snížit bohatství lidí, a to téměř o polovinu oproti současnosti. Vědci se tímto tématem už dříve zabývali, ale výsledky všech studií většinou nebyly tak negativní. V nové studii ale vědci poprvé detailně zohledňují dopady zmiňovaných klimatických jevů, které by mohly připravit každého z nás asi o 40 % bohatství v případě oteplení o 4 °C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Zatímco předchozí modely dopadů změny klimatu na ekonomiku pracovaly s lineárními nebo mírně nelineárními odhady, vědci pod vedením Dr. Timothyho Neala z Univerzity Nového Jižního Walesu využili metod, které umožňují zahrnout nejen přímé škody způsobené extrémy počasí, ale i jejich nepřímé důsledky – například přerušení výroby nebo obchodu v důsledku povodní, dlouhých vln veder nebo požárů.
Výsledky nové studie tak nejsou příliš pozitivní. Pokud by se globální teplota zvýšila o 2 °C oproti době před průmyslovou revolucí – což je hranice, na jejímž udržení se snaží svět dohodnout v rámci Pařížské dohody, klesl by průměrný globální příjem na osobu o 16 až 20 %. Pokud by však teploty vzrostly až o 4 °C, průměrný člověk by mohl být ke konci století až o 40 % chudší, než kdyby ke klimatickým změnám nedošlo.
To znamená, že i když celkový HDP může v absolutních číslech růst, lidé ve skutečnosti zbohatnou výrazně méně – nebo dokonce zchudnou ve srovnání se scénářem bez změny klimatu. Už v minulém roce přitom globální teplota poprvé přesáhla tu v době před průmyslovou revolucí o 1,5 °C, což vědci očekávali výrazně později. Rychlý nárůst až na 4 stupně Celsia tak nemusí být nereálný ve výrazně kratší době, než se očekávalo.
Studie také vyvrací dlouhodobý argument, že mírné oteplení může být pro některé regiony, jako je například Kanad nebo Skandinávie ekonomicky výhodné. Výzkumníci ukazují, že kvůli globalizaci mohou negativní dopady pocítit všechny regiony, protože problémy v jedné části světa se kvůli propojení ekonomik přelijí i do zbytku globální ekonomiky. Například pokud extrémní sucho poškodí zemědělství v Africe, následné zvýšení cen potravin, narušení exportu nebo migrační tlak ovlivní i Evropu či Asii.
Autoři dále upozorňují na to, že starší integrované modely (IAM – Integrated Assessment Models) klimatických dopadů, které dosud dominovaly v mezinárodních diskusích, výrazně podceňují reálná rizika, protože zachycují spíše průměrné dopady, než ty způsobené extrémy. „Naše výsledky ukazují, že podceňování extrémních událostí může vést k falešnému pocitu bezpečí,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Neal.
Důležitým přínosem nové práce je i využití tzv. strukturálních VAR modelů (Vector Autoregression), které umožňují analyzovat, jak se ekonomiky vyvíjejí po zásahu klimatickým šokem. Tento přístup je běžně využíván v makroekonomii, ale dosud se téměř nepoužíval při hodnocení klimatických rizik.
Pokud tak svět nebude urychleně a důsledně snižovat emise skleníkových plynů, budou ekonomické důsledky změny klimatu mnohem hlubší, než se dosud předpokládalo. A přestože dopady nebudou rozloženy rovnoměrně, nejhůře na tom budou nejchudší státy, které klimatickou změnu pocítí nejvíce.
