Domácnosti platí tisíce za energie zbytečně, protože stále věří energetickým mýtům

Na úsporu energií se ve snaze o snížení emisí skleníkových plynů, ale i energetické náročnosti, zaměřují nejen velké společnosti a stát, ale i domácnosti. Mnoho z nich ale stále věří mýtům o úspoře energie, které je ve skutečnosti stojí více peněz. Místo reálných úspor totiž často vedou spíše k většímu plýtvání energií a někdy i k poškození zařízení.

Mýtus 1: Nabíječka trvale zapojená v zásuvce neodebírá energii

Mnoho lidí se domnívá, že pokud není zařízení aktivně používáno, tedy například telefon není připojený k nabíječce, tak neodebírá žádnou elektřinu. Ve skutečnosti ale většina moderní elektroniky, včetně nabíječek, funguje v tzv. pohotovostním režimu stále a odebírá elektřinu, i když v minimálním množství. To se při běžném provozu téměř nepozná, ale v součtu za rok může jít o desítky kilowatthodin.

Pokud máte v domácnosti více spotřebičů, které necháváte neustále připojené – nabíječky, televizory, audiotechniku nebo třeba kávovary –, spotřeba těchto „nečinných“ zařízení se sčítá. Podle odhadů lze jejich úplným odpojováním ušetřit i několik stovek korun ročně. Řešením může být i vypínací prodlužovačka nebo chytrá zásuvka, která vše vypne najednou při odchodu z domu.

Mýtus 2: Prázdná chladnička s mrazákem je úspornější než plná

Na první pohled dává smysl předpokládat, že prázdná lednička spotřebuje méně energie, jelikož přeci nemá co chladit. Opak je ale pravdou. Potraviny uložené uvnitř totiž pomáhají stabilizovat vnitřní teplotu a zajišťují, že se kompresor nemusí tak často spínat. Prázdná lednice musí kvůli každému otevření dveří intenzivněji chladit, protože chybí tepelná setrvačnost jejího obsahu.

Ideální je tak mít chladničku a mrazák zaplněné zhruba ze tří čtvrtin. Pokud nemáte v lednici dostatek potravin, můžete prostor vyplnit třeba lahvemi s vodou, které pomohou udržet teplotu stabilní. Důležité je také pravidelné odmrazování mrazáku, protože námraza dramaticky zvyšuje spotřebu energie.

Mýtus 3: Je levnější neustále vypínat a zapínat topení, než jen snížit teplotu

Mnoho lidí si myslí, že nejvíce ušetří, když topení například při odchodu z domu úplně vypnou, a po návratu ho znovu zapnou na plný výkon. Tento způsob ale vede k tomu, že se stěny a nábytek během dne ochladí, a jejich opětovné zahřátí na komfortní teplotu vyžaduje výrazně více energie než udržování stabilní nižší teploty.

Efektivnějším řešením je ale vždy snížení teploty o několik stupňů. Například z běžných 22 °C na 18–19 °C v době nepřítomnosti. Moderní termostaty a chytré hlavice navíc umožňují automatické nastavení teplot podle denní doby nebo přítomnosti v domácnosti, což může přinést výrazné úspory i bez snížení komfortu. V průměrné domácnosti se tímto způsobem dají ušetřit stovky až tisíce korun ročně.

Mýtus 4: Když položíte malou pánev na velký hořák, zahřeje se rychleji a vy spotřebujete méně energie

Tento omyl je častý zejména v kuchyních s elektrickými varnými deskami. Řada lidí se domnívá, že použití většího hořáku nebo plotýnky zkrátí dobu vaření, a tedy i spotřebu energie. Realita je ale opačná. Větší hořák vytváří teplo i mimo okraj nádoby, které pak uniká absolutně bez užitku. Výsledkem je nejen vyšší spotřeba, ale i přehřívání kuchyně.

Aby byla spotřeba co nejefektivnější, je vhodné používat nádobí odpovídající velikosti varné zóny. U indukčních desek je efektivita vyšší, ale i zde platí, že správná velikost nádoby minimalizuje tepelné ztráty. Při vaření se také vyplatí používat poklice – ty totiž umožní rychlejší ohřev obsahu a snižují nároky na energii až o 30 %.

Mýtus 5: Když budete jídlo ohřívat v troubě, a ne v mikrovlnce, ušetříte

Trouba je sice univerzálnější, ale na samotné ohřívání jídla je výrazně méně efektivní než mikrovlnná trouba. Klasická trouba totiž potřebuje čas na předehřátí a její účinnost je nižší. Naproti tomu mikrovlnka ohřívá přímo molekuly vody v potravinách, čímž je ohřev jídla rychlejší a energeticky úspornější.

Při pravidelném používání mikrovlnné trouby místo klasické na ohřívání jídel lze ročně ušetřit až 1500 Kč. Mikrovlnka je ideální pro menší porce a jednoduché ohřevy. Troubu si nechte na pečení nebo přípravu větších jídel, kde má opodstatnění.

Mýtus 6: Můj kotel je sice starý, ale funguje dobře

Mnoho domácností spoléhá na to, že jejich starý kotel „ještě nějaký čas vydrží“. I když kotel stále topí, jeho účinnost může být výrazně nižší než u moderních kondenzačních kotlů. Tepelné ztráty, zanesené výměníky a zastaralé řízení topení vedou k vysokým účtům za energii.

Kromě úspor přináší výměna kotle i zvýšenou bezpečnost a plnění legislativních požadavků. Od září 2022 je navíc zakázáno provozovat některé kotle první a druhé emisní třídy, což může vést i k pokutám. Investice do nového zařízení se díky úspoře na provozu často vrátí do několika let, zejména pokud využijete dotační programy.

Mýtus 7: Spořiče obrazovky šetří energii, když je počítač v pohotovostním re­žimu

Spořič obrazovky byl navržen v době CRT monitorů, kdy hrozilo vypalování obrazu. U moderních LCD nebo LED displejů už toto nehrozí a zapnutý spořič spíše zvyšuje spotřebu, protože počítač zůstává aktivní. Lepší volbou je přejít do režimu spánku nebo zařízení úplně vypnout.

V noci nebo při dlouhé nečinnosti se vyplatí počítač vypínat úplně. U běžného stolního počítače může toto opatření přinést úsporu kolem 300 až 500 Kč ročně. U notebooků je efekt menší, ale stále znatelný. Pokud potřebujete mít počítač občas aktivní na dálku, lze využít chytré funkce jako je „Wake on LAN“.