Celá Evropa se přesunula k bankomatům. Banky, vlády a politici vyzývají lidi, aby si vybírali peníze

Když nastane blackout, tedy rozsáhlý výpadek elektrické energie na velkém území, je rázem problém vybrat si hotovost pro běžné výdaje. Ve skutečnosti je to téměř nemožné, jelikož nefungují bankomaty. Právě pro takové případy (a nejen pro ně) je dobré mít k dispozici určitou částku v hotovosti, abyste si mohli během krizových dnů nakoupit základní věci „k přežití“.

Blackout v praxi: Co se stane při výpadku?

Nejčerstvější případ se stal poměrně nedávno. Na konci dubna 2025 se s ním potýkala většina pevninského Španělska a Portugalska, problémy zaznamenali lidé také v části jihozápadní Francie. Do dnešních dnů přitom není známá příčina takto rozsáhlého výpadku elektrické energie.

Jedno je ale jisté, zásadně narušil běžné fungování společnosti. Obchodníci nebyli schopni přijímat platební karty, terminály zamrzly a bankomaty přestaly pracovat. I když se podařilo obnovit dodávky během několika hodin, lidé se během krátké doby ocitli v situaci, kdy bez fyzické hotovosti nemohli nakoupit ani základní potraviny nebo pohonné hmoty.

Domácnosti platí tisíce za energie zbytečně, protože stále věří energetickým mýtům

Energetické mýty z tuzemských domácností stále nevymizely. Lidé kvůli nim ale stále přicházejí o tisíce korun ročně, které zaplatí navíc na...

Blackout poměrně nedávno postihl Pyrenejský poloostrov. , ...

Hotovost jako pojistka

V reakci na tyto události začaly evropské instituce vydávat doporučení občanům, aby měli doma k dispozici určité množství hotovosti pro případ nouze. Hotovost totiž i v dnešním globalizovaném světě představuje spolehlivý způsob platby, jenž není závislý na elektrické síti a internetovém připojení.

Konkrétní výše hotovosti se samozřejmě liší podle potřeb domácnosti, obecně se ovšem doporučuje vlastnit peněžní rezervu, která pokryje alespoň základní nákupy jídla a hygienických prostředků.

Kolik hotovosti mít a proč

To je samozřejmě velice individuální. Například Nizozemská centrální banka (DNB) doporučuje mít po ruce hotovost, se kterou si vystačíte po dobu minimálně 3 dnů a pořídíte z ní všechno, co se dá zahrnout pod pojem základní výdaje – tedy jídlo, léky či hygienické prostředky. Pro dospělou osobu je to zhruba 70 €, pro dítě 30 €.

Pokud se budeme bavit konkrétně o České republice, vyplatí se mít podle odborníků přichystané v hotovosti zhruba 3 až 10 000 Kč v závislosti na počtu členů domácnosti, výši životních nákladů a lokalitě bydliště. Zároveň je dobré mít peníze rozdělené do několika bankovek, ideálně nižší nominální hodnoty – 100, 200 či 500 Kč, případně 5 až 20 €. Pokud chcete být připraveni opravdu důkladně, nachystejte si dopředu také několik kovových mincí pro případné placení menších částek v malých provozovnách. V krizových situacích se totiž často platí přesně a obchodníci nemusí mít dostatek hotovosti k vracení.

Vyplatí se mít doma hotovost nejen v českých korunách, ale také eurech. , ...

Nejde jen o výpadky elektřiny

Plošný výpadek elektřiny není jedinou hrozbou, která část zeměkoule může dočasně připravit o možnost normálního života. Paralýzu platebních systémů nebo rovnou celých bankovních institucí mohou mít na svědomí také kybernetické útoky nebo technické výpadky v síťových bankovních systémech. V dnešním rozpoložení světa dokonce roste kombinace těchto rizik, proto je hotovost nutná jakožto poslední dostupná rezerva pro krizovou výměnu, když všechno ostatní bude mimo provoz.

Hotovost navíc hraje roli také v ochraně soukromí a plateb. Díky hotovosti jsou schopni platit téměř všichni – od odpůrců internetového bankovnictví až po obyvatele oblastí s omezeným internetovým připojením. Více než kdy jindy tak v tomto případě platí, že kdo je připraven, není překvapen.