Školní systém čeká zásadní změna: Maturita se má změnit od základu. Padly první obrysy nového modelu
Učení na poslední chvíli během svaťáku, losování tématu, které může rozhodnout o celé budoucnosti, příprava na potítku. Tak vypadá maturita pro většinu studentů ještě dnes. Jenže tento systém se má zásadně změnit. Profilová část zkoušky už nemá být o tom, co si student zapamatuje, ale o tom, co skutečně umí.
Diskuse o podobě maturitních zkoušek se vede už dlouho. V posledních letech se ukazuje, že tradiční pojetí maturit přestává dávat smysl. Nově navržený model profilové části maturity má žákům umožnit soustředit se na dlouhodobou práci, která propojuje různé oblasti studia. Místo týdne stresu tak půjde o několik měsíců práce, příprav a konzultací. Výsledkem má být projekt nebo práce, kterou student napíše a obhájí před komisí.
Náhrada klasického zkoušení
Komplexní absolventská práce má fungovat jako středoškolská obdoba seminárních a bakalářských prací. Student si zvolí téma, které souvisí s jeho studijním oborem nebo dlouhodobým zájmem. Může se opírat o teoretické poznatky, ale také o vlastní terénní výzkum, projekt nebo praktickou realizaci.
Příprava proběhne během posledního ročníku. Každý student má svého konzultanta, který mu pomáhá s metodikou, literaturou a strukturováním práce. Není to ale role, která by žáka vodila za ruku. Více než kdy jindy bude záležet na plánování, vlastní aktivitě a dovednosti dotáhnout věci do konce.
Výsledná práce má mít jasně danou strukturu, a to úvod, popis problému, způsob řešení, výsledky a jejich vyhodnocení. Studenti tak získají zkušenost, která se jim bude hodit na vysoké škole i v zaměstnání. Jde o trénink kritického myšlení, argumentace a jasného formulování. Samotná obhajoba pak probíhá před komisí. Student krátce představí hlavní myšlenky a vysvětlí, proč zvolil konkrétní řešení. Následují otázky, na které musí reagovat vlastními slovy.
Co to studentům přinese?
Výhodou je, že student může ukázat své silné stránky. Někdo umí psát, někdo je technicky zdatný a vytvoří praktický projekt, jiný zase exceluje v prezentaci. V tradičním modelu maturity se tyto přednosti často ztrácí pod tlakem jediné správné odpovědi. Nový model nabízí prostor projevit vlastní schopnosti a zdůraznit to, čím je student výjimečný.
Často se uvádí, že tato forma maturity více odpovídá realitě vysokých škol i pracovního prostředí. Tam většina úkolů nevypadá jako test nebo ústní zkoušení, ale jako dlouhodobá práce, která se musí prezentovat a obhájit. Studenti se tak učí i organizaci času, plánování a komunikaci.
Mnoho studentů si dnes stěžuje, že maturita ověřuje, jak dobře se naučili obsah nazpaměť, nikoli jak jej chápou. Absolventská práce může odhalit, zda umí pracovat s informacemi, argumentovat a tvořit vlastní závěry. To vede k hlubšímu porozumění dané tematice a dlouhodobému uchování získaných znalostí.
Obavy škol
Uvedená změna však vyvolává i obavy. Ne každá škola má kapacity na vedení desítek prací. Učitelé upozorňují, že to bude znamenat více práce a odpovědnosti, které nejsou v současném systému dostatečně ohodnocené. Pokud stát nedá školám podporu, může se stát, že kvalitní vedení prací nebude všude stejné.
Další problém spočívá v tom, že některé obory mají praktické zaměření a v nich se obtížně tvoří čistě teoretická práce. Jiné obory mohou zase postrádat možnost spolupráce s firmami nebo institucemi. Bude proto nutné nastavit pravidla volně, aby měla každá škola prostor upravit systém podle svého zaměření.
Studenti a rodiče budou také potřebovat jasné informace. Mnozí se obávají, že pokud práci nezvládnou, dopadne to hůře než tradiční maturita. Školy proto budou muset zavést dobrou metodickou podporu a průběžné vedení, aby se předešlo zbytečným neúspěchům. Zda se to podaří, ukáže až praxe.

























































