Střechu už vám nemusí hyzdit solární panely. Vědci vyvinuli speciální nátěr, který vyrábí elektřinu
Jakmile padne zmínka o fotovoltaických elektrárnách, většině lidí se nejspíše vybaví tradiční solární panely, které se nacházejí na střechách, balkonech nebo loukách. Díky moderním technologiím však dnes firmy nabízejí i jiná řešení.
Relativně nedávno se začalo hovořit například o ohebných solárních panelech, výzkumníci jsou však nyní ještě dále. Představili totiž speciální barevný nátěr, který dokáže vyrábět energii rovněž přímo ze slunečního záření. Tento nátěr má několik zásadních výhod, na druhou stranu se s ním pojí i určitá omezení. V každém případě platí, že se jedná o technologii, která by mohla již v blízké budoucnosti zaujmout důležitou pozici na trhu a rozšířit nabídku v oblasti obnovitelných zdrojů.
Jaké druhy solárních barev existují?
V první řadě je třeba zmínit, že dnes existuje hned několik druhů solárních barev, z nichž každá má jiné složení. Nejčastěji se můžete setkat s perovskitovou solární barvou nebo koloidní fotovoltaikou s kvantovými tečkami.
Vědci se nadále zabývají solární barvou fungující na bázi generování vodíku, nicméně s ní se pojí několik zásadních nevýhod, kvůli čemuž se v praxi zatím příliš nevyužívá.
Každá z těchto barev nabízí odlišné vlastnosti a jinou efektivitu.
Perovskitová solární barva
Momentálně se největší popularitě těší perovskitová solární barva. Objev krystalových struktur perovskitu byl učiněn již v roce 1839, až později však vědci zjistili, že se jedná o polovodičový materiál se zajímavým potenciálem.
Na poli solární energetiky jej nejdříve využili vědci z Japonska, a to již v roce 2009. Od té doby tato technologie ušla poměrně dlouhou vzdálenost a již se využívá i v praxi.
Přelomovým rokem byl pro perovskitovou solární barvu rok 2014. Tehdy se totiž vědcům z univerzity v Sheffieldu ve Velké Británii podařilo vytvořit solární články na bázi perovskitu, které využívají kapalnou formu této látky. Díky tomu je možné je „instalovat“ metodou nástřiku. Jejich aplikace probíhá na podobné bázi, jako tomu je u běžných barev ve spreji.
Ve srovnání s ostatními zmíněnými technologiemi se perovskitová solární barva může pyšnit nejvyšší účinností. V laboratorních podmínkách dosahuje účinnosti přes 25 % (při nanesení na křemíkový panel může jít dokonce o více než 30 %).
Na druhou stranu je třeba zmínit, že v běžném prostředí je účinnost spíše 10 až 20 %.
Koloidní fotovoltaika s kvantovými tečkami
Zářnou budoucnost na poli solární energetiky předvídají někteří odborníci rovněž koloidní fotovoltaice s kvantovými tečkami, na jejímž vývoji se zásadní měrou podíleli vědci z Torontské univerzity v Kanadě.
Ta využívá miniaturních polovodičů, jejichž rozměry se pohybují v řádu nanometrů. Zajímavý je v souvislosti s nimi fakt, že na rozdíl od běžných solárních panelů dokážou využívat i infračervené světlo. Právě z toho důvodu se v mnohých případech nepoužívají samotné, ale nanášejí se jako druhá vrstva na již existující solární články jiného typu. Za příznivých okolností dokážou tímto způsobem zvýšit účinnost původních článků až o 11 %.
Kvantové tečky je možné barevně přizpůsobit podle přání zákazníka. Setkat se můžete například s červenými, zelenými nebo dokonce stříbrnými variantami.
Jaké je využití solárních barev v praxi?
Solární barvy se dnes mohou aplikovat například na stěny, okna, dveře nebo střechy, u kterých konstrukční limity neumožňují instalaci tradičních solárních panelů.
Velmi zajímavé by pak mohlo být jejich využití v dopravě. Někteří výzkumníci se domnívají, že by solárními barvami mohly být v budoucnosti natírány především elektromobily, ale teoreticky by je bylo možné aplikovat i na „běžná“ vozidla – u nich by do jisté míry mohly přispívat k nabíjení baterie.
V každém případě platí, že lze v budoucnosti očekávat nárůst využití těchto barev.
























































